Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) si stojí za rozhodnutím proplatit Agrofertu dotace od předloňského února do loňského srpna. Paragraf o střetu zájmů se na fond nevztahuje, protože neproplácí peníze z kohezních fondů, sdělil vedoucí kanceláře generálního ředitele fondu Filip Sova.
Pražský radní Adam Zábranský ohlásil, že závěrečná zpráva auditu Evropské komise k údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše vyzývá ČR, aby provedla hloubkovou kontrolu všech dotací vyplacených ze dvou prověřovaných programů po 9. únoru 2017. Tehdy nabyl účinnosti zákon o střetu zájmů přezdívaný "lex Babiš".
Zákon o rozpočtových pravidlech zakazuje poskytnout dotace při střetu zájmů. Podle Sovy má ale SZIF rozdílné postavení než poskytovatelé dotací z kohezního fondu. Podle něj se na fond nevztahuje zákon o rozpočtových pravidlech. "Poskytovatelé dotací z kohezního fondu poskytují dotace podle rozpočtových pravidel, zatímco SZIF poskytuje dotace podle zákona o SZIF," dodal.
Fond funguje jako akreditovaná platební agentura. "Tedy o proplacení dotací v souhrnu sám žádá napřímo do Evropské komise, v případě Programu rozvoje venkova (kterého se týká dotčený audit) prostřednictvím čtvrtletních žádostí o platbu. Vzhledem k výše uvedenému je tak zřejmé, že SZIF se nachází v zcela jiném právním postavení než poskytovatelé dotací z kohezního fondu, a tudíž není na místě dále zadržovat dotace společnostem koncernu," uzavřel.
Fond na konci listopadu uvedl, že začne proplácet dotace schválené Agrofertu právě za období mezi únorem 2017, kdy jej Babiš vložil koncern do svěřenských fondů, a loňským srpnem. Tehdy začalo platit evropské nařízení o střetu zájmů. Jde o dva projekty, za které fond vyplatí dotaci v celkové výši 51,2 milionu korun. Podle fondu neexistuje legitimní právní důvod pro zadržení těchto dotací a nemůže je neproplatit, aby se nevystavil riziku žaloby ze strany Agrofertu.*
