Rostoucí zájem spotřebitelů o regionální potraviny by mohl v budoucnu pomoct rozvoji chovu přeštického černostrakatého prasete, které v porovnání s moderními hybridy není tak konkurenceschopné. Původní české plemeno se nyní chová zejména v uzavřené populaci jako genetický zdroj a má v českých chovech minoritní zastoupení. Své místo by mohlo najít třeba v ekologických chovech, uvedl mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Filip Vrána.
Přeštické černostrakaté prase je starobylé plemeno, které se v českých zemích uplatňovalo od druhé poloviny 19. století. Koncem 80. let 20. století začalo z bývalých JZD postupně mizet. "Masově se toto plemeno nerozšíří, z hlediska klasické produkce to ani není reálné, protože jeho růstová intenzita je proti hybridům nižší, stejně tak nižší je i zmasilost. Také vyšší vrstva hřbetního tuku efektivnímu zpeněžení nenahrává," uvedl Pavel Nevrkla z agronomické fakulty
I přes horší uplatnění v klasické komerční produkci může podle Nevrkly toto plemeno najít uplatnění v ekologických chovech či jako potravina od lokálních producentů. K pozitivům tohoto plemene patří jeho odolnost a nenáročnost.
"Z výsledků našeho výzkumu vyplývá, že přeštická černostrakatá prasata mohou proti komerčním hybridům vykazovat lepší technologické vlastnosti masa, například stabilnější hodnotu pH, nižší odkap masové šťávy nebo vyšší zastoupení vnitrosvalového tuku, avšak ne tak vysokého, aby to spotřebitel neakceptoval. Výhodou může být i příznivější oxidační stabilita tuku v mase, což je pozitivní při zpracování," uvedl Nevrkla.*
