Zahrádkáři budou mít svůj zákon

Sněmovna schválila zahrádkářský zákon, který má za cíl především upravit postavení a veřejnou prospěšnost zahrádkářského hnutí v českém právním řádu. Zákon upravuje například zahrádkářské osady nebo podmínky pachtu pozemků. Předchozí tři pokusy prosadit takovýto zákon nebyly úspěšné. S nynějším návrhem uspěla skupina tří desítek poslanců z klubů ANO, ČSSD, KSČM, SPD, STAN a KDU-ČSL. Argumentují mimo jiné tím, že obdobný zákon existuje ve všech okolních zemích. Zákon nyní dostane k projednání Senát.

Na přijetí zákona naléhal loni také premiér Andrej Babiš, když řekl, že poslanci by měli spíše schválit zahrádkářský zákon, a nikoli stále řešit epidemii covidu-19. Schválení zákona by podle něj bylo krokem k soběstačnosti Česka v pěstování ovoce a zeleniny. Vláda jako celek zaujala k návrhu neutrální postoj.
„Tradice, masovost, prospěšnost vyjadřují podstatu zahrádkářské činnosti,“ uvedl za předkladatele Adam Kalous. Ohradil se proti tvrzením, že zahrádkáři mohou fungovat i bez zákona. „Zahrádkáři potřebují ochranu a jasnou definici veřejného zájmu,“ míní. Jde podle něho také o symbolické vyjádření jejich podpory.
Zákon má ale i své odpůrce. Například Dominik Feriho považuje za naprosto zbytečný a nejlepším důkazem podle něj bude, až se k němu poslanci za několik let vrátí a zhodnotí jeho fungování. „Tohle je zákon nadbytečný, nepotřebujeme ho,“ prohlásil bývalý ministr zemědělství Petr Bendl. „Fakt si myslíte, že musíme každou lidskou činnost regulovat zákonem?,“ ptal se Bendlův stranický kolega Ivan Adamec.. „Vlamujeme se do něčeho, co běží samo,“ dodal.
Zahrádkářskému spolku bude možné propachtovat pozemek pro zahrádkářskou činnost pouze na dobu určitou, a to nejméně na dva roky. Pokud bude propachtovatelem stát nebo obec, bude nejkratší možná doba pachtu deset let.
Zahrádkářskou činností se bude obecně rozumět veřejně prospěšná činnost zaměřená na pěstování ovoce, zeleniny, květin, užitkových nebo okrasných rostlin, jejich další zpracování nebo úpravu. Na návrh zemědělského výboru poslanci z návrhu vypustili slova, že má jít o činnost především pro vlastní potřebu a potřebu svých domácnosti. Poslanci tak vyhověli námitce vlády, která poukazovala na to, že jen těžko může být za veřejně prospěšnou považována činnost, která primárně slouží k uspokojování vlastních potřeb, a nikoli širších potřeb veřejnosti.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *