Výstava o krajině hledá moudro v historii

České krajině chybí respekt lidí, kteří si často ani neuvědomují, jak je křehká. Na to se snaží upozornit výstava KRAJ!NA, která začíná 1. srpna na hradě Veveří u Brna. Autoři se snaží inspirovat historií. Na modelu a mapách názorně představí změny v krajině od 19. století po současnost a seznámí návštěvníky s vazbou mezi tváří krajiny a její funkčností. Výstava potrvá do konce září. O výstavě informuje tisková zpráva Mendelovy univerzity v Brně.

Výstava KRAJ!NA je součástí projektu, který se zabývá poplužními dvory, tedy fenoménem, který určoval podobu krajiny od 16. století. Jeho cílem je získat objektivní informace o vývoji krajiny od Josefínského katastru (kolem r. 1830) do současnosti. A to především změn velikosti a tvaru ploch krajinné vegetace v rámci zemědělských pozemků, které spravovala vrchnost v rámci svých panských dvorů (resp. popluží). Výstava téma posouvá dál a hledá cestu k odpovědi na otázku, jak nás může krajina z přelomu 19. a 20. století dodnes inspirovat a co může udělat každý z nás.
„Lidé dříve využívali území v souladu s jeho přírodními předpoklady. Přirozená znalost přírodních procesů umožňovala panstvu i sedlákům využívat místních odlišností k maximalizaci příjmů, aniž by narušovali přírodní a svoje výrobní zdroje,“ uvedl jeden z autorů výstavy Daniel Matějka z Ústavu plánování krajiny ZF MENDELU.
Procesy, které obnovují přírodní zdroje, podle něj nefungují samočinně. „Nejde donekonečna jenom brát a nic nevracet. K přirozené obnově zdrojů musí hospodář přispívat i řízenou obnovou. Jedním ze způsobů je ochrana a obnova krajinných prvků, které původně rozdělovaly pozemky. Přitom nešlo jen o rozhraní vlastníků. Často tyto prvky vznikaly na místech důležitých například pro vodohospodářskou bilanci krajiny,“ upozorňuje Matějka.
Podle Matějky české krajině chybí respekt lidí k tomu, jaké má v sobě zakódované principy, jak přirozeně funguje. „Můžeme ji využívat, ale nemáme ji vykořisťovat. Zdá se, že si jako společnost málo uvědomujeme, jak je krajina křehká. Například se může jednat o drobné krajinné prvky, které nebyly v minulosti rozmístěny nahodile, ale podle místních jedinečností. Ty hledáme, chráníme a obnovujeme. Vlastně v zájmu udržitelné zemědělské produkce,“ uvedl Matějka.*

Komentáře ke článku 1

  • katastr

    Katastr z doby kolem roku 1830 je stabilní (též františkovský), zatímco josefský (podle Josefa, nikoliv Josefíny) je starší cca o 50 let a bez map. 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *