Ti, kdo by nevěděli, k čemu jsou dobré vosy, mohou nyní dostat uspokojivou odpověď. Jsou to významní přirození nepřátelé škůdců, opylovači rostlin, mohou posloužit jako výživná potrava a jejich jed obsahuje účinná antibiotika. Přínosy tohoto mnohými neprávem nenáviděného hmyzu pro člověka nyní představila první významná studie, která se zaměřila na funkce 33 000 známých druhů bodavých vos v ekosystémech a byla zveřejněna v časopise Biological Reviews, napsal deník The Guardian.
"Když někomu řeknu, že se zabývám vosami, tak se často setkám s reakcí - Aha a k čemu jsou vosy? Proč raději nestuduješ včely? Ty jsou mnohem užitečnější!‘" říká entomoložka a odbornice na behaviorální ekologii Seirian Sumnerová z londýnské univerzity UCL. Domnívá se, že lidé nemají vosy rádi, protože toho málo vědí o jejich kladech.
"U včel nám tolik nevadí, že bodají, protože víme, jaké dobré věci na světě dělají," myslí si Sumnerová. "Vosy ale mohou být stejně hodnotné, stačí jim dát šanci. Proto jsme shromáždili dostupné důkazy, abychom mohli ukázat, jaké funkce vosy plní v ekosystémech," dodává.
Běžně známí zástupci vos, jako je u nás vosa obecná, vosa útočná či sršeň, dokážou pěkně znepříjemnit například piknik, a nejsou proto tak moc oblíbené. Tvoří však jen malou část vosích druhů. Ale i oni přináší člověku užitek, o kterém se příliš neví. Například zbavují zeleninu housenek. Jejich jed je také zkoumán jako nadějný prostředek při léčbě rakoviny.
Na světě existuje asi 100 000 známých druhů vos. Asi 70 000 z nich však tvoří parazitické vosy, které nebodají a již byly celkem dobře prozkoumány. Tyto druhy jsou využívány v zemědělství pro hubení škůdců, tedy jako náhražka insekticidů.*
