Vlčích teritorií meziročně přibylo, do Česka jich zasahuje dvaadvacet

Podle unikátního terénního monitoringu šelem se v roce 2020 nacházelo v České republice alespoň částečně dvaadvacet vlčích teritorií. Devatenáct z nich v pohraničních oblastech, některá na naše území zasahovala jen nepatrně. Ve čtrnácti případech se jednalo o smečky, které v našich podmínkách čítají obvykle 4–6 jedinců. Oproti roku 2019 se počet teritorií zvýšil o čtyři, počet smeček o jednu. Informuje o tom tisková zpráva Mendelovy univerzity v Brně.

Na monitoringu a terénním výzkumu se podílejí Hnutí DUHA Olomouc, Mendelova univerzita v Brně, Česká zemědělská univerzita v Praze, Správa národního parku Šumava a Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Přeshraniční teritoria byla konzultována s polským sdružením WILK, partnery projektu OWAD ze Saska a s Veterinární univerzitou ve Vídni. Genetické analýzy prováděla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Česká zemědělská univerzita a CEwolf konsorcium.
Mapa vychází z prokázaných případů rozmnožování vlka, doložených fotopastmi nebo genetickou analýzou, případně z opakovaných věrohodných nálezů stopních drah a trusu, z nichž bylo možné přítomnost teritoria potvrdit. V mapě nejsou zahrnuty údaje o nahodilém pozorování samostatných vlků, jejichž dočasný výskyt nelze vzhledem k vysoké mobilitě druhu vyloučit na většině území ČR. I tato data je potřebné vyhodnocovat, pro stanovení počtu osídlených teritorií však nejsou relevantní.
Údaje se vztahují k takzvanému vlčímu roku 2019/2020, což zahrnuje období od května 2019 do konce dubna 2020, které lépe odpovídá rozmnožovacímu cyklu vlků než kalendářní rok: vlčata se totiž většinou rodí v dubnu.
Nejčastěji se do Česka dostávají vlci ze severu – ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a v Německu. Minimálně jedna telemetricky označená vlčice k nám však přišla z Rakouska, kdy cestou do Doupovských hor urazila minimálně 430 km [2]. Na Moravu a do Slezska se zatím šíří vlci ze slovenských a polských Karpat. Podrobnější informace k jednotlivým smečkám jsou k dispozici na www.mapa.selmy.cz, podrobnosti k česko-saskému pohraničí je možno nalézt na stránkách projektu OWAD.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *