Veterináři připomínají zodpovědný přístupu k antibiotikům

V těchto dnech si již tradičně zainteresované organizace v celém světě připomínají takzvaný Antibiotický týden vyhlašovaný Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a v jeho rámci nutnost zodpovědného přístupu k používání antibiotik. Nevhodné nebo nadměrné užívání antibiotik může vést k větší odolnosti baktérií, což je nebezpečné pro zvířata i lidi. Státní veterinární správa (SVS) dlouhodobě osvětu nabádající k odpovědnosti při používání veterinárních antibiotik maximálně podporuje a v rámci svého dozoru kontroluje jejich užívání v chovech i výskyt nadlimitních hodnot antibiotik v potravinách živočišného původu.

Jak informuje tisková zpráva SVS, o tom, že si i zainteresované subjekty v oblasti veterinární medicíny a chovu hospodářských zvířat začaly uvědomovat důležitost zodpovědnějšího přístupu k antibiotikům, svědčí klesající spotřeba antibiotik v chovech, která se dle dostupných údajů v letech 2006–2017 snížila o více než polovinu. Ve srovnání s ostatními evropskými státy je spotřeba veterinárních antibiotik v ČR průměrná. V posledních letech probíhá diskuse o možných rizicích spojených s používáním antibiotik v chovech hospodářských zvířat. Ta vyplývají jak z možného přenosu rezistentních bakterií, tak z „přenosu rezistencí“ mezi jednotlivými mikroogranismy. Potenciální riziko představují také případné zbytky antibiotik v živočišných produktech.
Státní veterinární dozor si tato rizika uvědomuje. V rámci monitoringu cizorodých látek proto mimo jiné sleduje výskyt nadlimitních hodnot antibiotik u všech kategorií potravin živočišného původu. Kontrolováno je rovněž užívání antimikrobiálních látek (antibiotik) v chovech. Celý systém má směřovat k tomu, aby byla veterinární léčiva používána odpovědně a pouze v odůvodněných případech.
V loňském roce bylo v rámci monitoringu cizorodých látek vyšetřeno celkem 2177 vzorků. U velkých hospodářských zvířat byly odebírány z každého vyšetřovaného kusu vždy vzorky svalů, jater a ledvin na stanovení zbytků antibiotik. U drůbeže a králíků byly vyšetřovány vzorky svaloviny a jater. Vyšetřovány byly také vzorky ryb, mléka, vajec a medu. Maximální limit reziduí antibiotik byl překročen v šesti případech. Ve třech případech se jednalo o prasnice, ve zbývajících případech šlo o skot. Tato zjištění většinou svědčí o nedodržení ochranné lhůty po poslední aplikaci léku nebo o použití léku nesprávným způsobem.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *