Vědci: Pstruzi by se měli vysazovat promyšleně a méně

Podle výsledků výzkumu pstruhů obecných potočních v Krkonošském národním parku tvořili zástupci divokých populací pouze třetinu zkoumaných pstruhů. Vědci z Ústavu biologie obratlovců apelují, aby se pstruzi uměle vysazovali promyšleně a méně, v některých lokalitách vůbec. Akademie věd (AV) to uvedla v tiskové zprávě.

Výzkum se uskutečnil v letech 2018 a 2019 na dvanácti lokalitách. Cílem bylo najít původní populace pstruhů. Vědci ryby odlovili a odebrali jim genetické vzorky, které následně podrobili molekulární analýze.
„Zjistili jsme, že pouze čtyři z dvanácti populací pstruhů mezi sebou vykazují genetickou odlišnost,“ uvedl Pavel Jurajda, vedoucí pracoviště ekologie ryb. Původní druhy se vyskytovaly ve vyšších nadmořských výškách, méně ovlivněných člověkem. Podle vědců je nutné tato místa chránit. Konkrétně podle Jurajdy jde o Klínový potok, Jizerku, Úpu v Obřím dole a Jelení potok.
Pstruh obecný potoční patří mezi nejvyhledávanější druhy u sportovních rybářů. Ve snaze o vyšší úlovek jsou do volných vod doplňkově vysazováni pstruzi z líhní. Řada populací je tak namíchaná, což má dopad na výskyt původních divokých pstruhů. Jurajda ČTK řekl, že do míst, kde byly prokázány divoké populace, by se pstruzi neměli dosazovat.
„Aktivity spojené s vysazováním nových násad a volba zdrojové populace by měly být důkladně promyšleny a aplikovány pouze v případech, kdyby došlo k silnému poklesu početnosti divoké populace“, řekl Jurajda.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *