I v letošním roce je často slyšet polemiku: Desikovat řepku, či nikoliv? Lze jednoznačně odpovědět, že ano. Velice podstatné pro maximální účinnost a tím efekt desikace je správně se rozhodnout, kdy a čím budeme daný porost řepky desikovat.
Letos, mimo jiné i na seminářích SPZO Praha zaznělo doporučení, že řepka by se měla desikovat pouze v případě zaplevelení vytrvalými pleveli. Podle tohoto názoru to v ostatních případech není vhodné, neboť je velké riziko „podtržení“ HTS (hmotnost tisíce semen) dozrávajícího semene řepky. Bylo označeno možné snížení výnosu o 100 až 300 kg na jeden hektar.
Na těchto seminářích nebyl zmíněn rozdíl mezi jednotlivými přípravky a už vůbec nebyl vzat do úvahy fakt letošního roku, že řepky často nevyrovnaně kvetly, ať již vlivem povětrnostních podmínek či zvolené odrůdy nebo hybridu. Na nevyrovnanosti kvetení nebo nehomogenitě dozrávání šešulí se letos podílí nejen průběh počasí na jaře, ale i fakt, že řepky na podzim vzcházely rovněž nevyrovnaně.
Je pravdou, že se u některých odrůd či hybridů podařilo poměrně s úspěchem synchronizovat kvetení a tím dozrávání jednotlivých šešulí mezi sebou, ale právě vliv průběhu počasí a úroveň pozitivního ovlivnění výnosu řepky (např. vyšší dávka dusíku, užití a kombinace morforegulátorů včetně fungicidů) často způsobuje následnou nehomogenitu dozrávání i u těchto materiálů.
Z těchto důvodů ZEA Sedmihorky s názory, že porost řepky by se měl desikovat pouze v případě zaplevelení, nesouhlasí. Při detailním posouzení stavu porostů řepky po odkvetení je zřejmé, že řadu z nich bez vhodné desikace nebude možné sklidit včas a hlavně beze ztrát. Ve vrchních patrech se budou šešule otvírat a vespodu budou nazelenalé. Výkon mlátiček se výrazně sníží – až o 30 %.
Bez desikace dojde ke zvýšení ztrát výdrolem až o 10–20 %, což bude podle očekávaného výnosu ztráta 400 až 1000 kg na hektar. Navíc k těmto ztrátám musíme připočítat přes 1000 Kč/ha navíc za sušení nedesikovaného porostu. Současně dojde ke zpomalení sklizně i následných polních prací.
Tyto zkušenosti a názory ZEA Sedmihorky nabyla nejen u svých zákazníků, ale i ve své dceřiné firmě ZEA-Land, která každoročně pěstuje kolem 250 hektarů řepky.
Kdy a čím desikovat?
Osvědčilo se použití přípravku s účinnou látkou glyphosate-potassium.
K desikaci podle zkušeností nejen firmy ZEA-Land je nejvhodnější použít přípravek Roundup Rapid v rozmezí dávky 2–3 litry na jeden hektar ve 200–300 litrech vody (to je obrovská výhoda Roundup Rapidu). Dávka přípravku se volí nižší při aplikaci v časnějším termínu – zhruba 19–23 dní před sklizní (viz obrázky) a vyšší dávka při aplikaci zhruba 15–18 dní před sklizní.
Dávka vody se zpravidla volí podle mohutnosti porostu, aby byly efektivně ošetřeny všechny zelené či nazelenalé části porostu včetně případných plevelů. To znamená, že se Roundup Rapid aplikuje zpravidla o něco dříve než většina přípravků s glyphosate-IPA, neboť odlišná účinná látka glyphosate-potassium proniká šetrněji do rostliny a umožňuje optimální rovnoměrné dozrávání bez snížení výnosu.
Odlišnost účinné látky umožňuje zpravidla i snížit aplikační dávku přípravku Roundup Rapid. Současně je velice důležité pro vysokou účinnost pokrýt přípravkem všechny nazelenalé části rostlin. Pokud přípravky vlivem malého množství vody dopadnou na vrchní již nezelené části rostlin řepky, je to často banální důvod nízké až téměř žádné desikační účinnosti. Zde jsou opět ve výhodě přípravky s účinnou látkou glyphosate-potassium, které lze aplikovat ve větším množství vody při neklesající účinnosti. Kdežto u přípravků s účinnou látkou glyphosate-IPA nadměrné množství vody pro dobré pokrytí rostlin přinese ovšem sníženou koncentraci, a tím bohužel i sníženou účinnost.
Dále je velice důležité správně zvolit optimální termín aplikace Roundupu Rapid. Jednak se musí sledovat stupeň zralosti šešulí ve středním patře porostu, kdy zhruba 2/3 šešulí by měly mít 2/3 semen s hnědým líčkem (obrázek 5). Při výrazné převaze zelených semen v těchto šešulích je třeba počkat s desikací, neboť by se výrazně snížil výnos. A naopak, pokud jsou téměř všechna semena ve středním patře již černá, je na desikaci Roundupem Rapid pozdě.
Současně, při pohledu na celkový porost řepky, by v optimálním termínu pro aplikaci porost měl být ze 30–50 % nazelenalý. Při tomto doplňkovém způsobu určení termínu pro aplikaci je třeba pochopitelně vycházet ze zkušenosti a mimo jiné zohlednit lokálně minoritní zamokřená místa apod. a pro správné rozhodnutí posuzovat porost podle stavu, který na daném pozemku převažuje.
Ekonomicko-pěstitelský efekt desikace
Nejvhodnějším přípravkem pro desikaci řepky se jeví Roundup Rapid. Nejen, že při správném termínu aplikace „nepodtrhne“ výnos, ale dokáže přinést efekt v řádu tisíců korun na hektar. V zemědělské praxi je stále nedoceněn zvláště pro svou zdánlivě vyšší cenu.
Jak bylo již zmíněno, Roundup Rapid obsahuje odlišnou formulaci účinné látky na rozdíl od většiny přípravků s účinnou látkou glyphosate-IPA. Tato odlišnost Roundupu Rapid umožňuje zhruba o týden dřívější aplikaci, kdy jsou rostliny řepky podstatně pevnější a ztráty odrolem a poválením při aplikaci jsou do 2 %, kdežto u ošetření jinými přípravky o 7–9 dní později dosahují tyto ztráty až k 10 %.
Dalším významným efektem Roundupu Rapid je jeho „lepivá“ účinnost na šešule, neboť díky jeho časnější aplikaci oproti jiným přípravkům je dosaženo výrazného snížení otevírání šešulí při dozrávání.
Pokud je provedena desikace řepky správně, je její efekt silně pozitivní (viz tabulka). V případě, že desikace řepky nepřinese efekt, není to špatnou metodou, ale nedodržením technologického postupu.
Při polovičaté práci nemůžeme očekávat maximální efekt.
Klíčové informace
– Přínosem desikace je rovněž zvýšení denního výkonu mlátiček až o 30 %, se současným snížením ztrát.
– Hlavním důvodem tohoto efektu je fakt, že desikovaný porost řepky je daleko rychleji a lehčeji zpracován mláticím ústrojím a semena prakticky nejsou vynášena na zelené slámě přes vytřásadla. Takto desikovaný porost po dešti daleko dříve vyschne a je možno jej tedy rychleji sklidit.
– Desikací zvláště vytrvalých plevelů a zelených částí porostu dojde i k výrazně lepšímu rozmetání drcené slámy včetně plev. Následně rovnoměrně a rychleji vzchází výdrol řepky, který se jinak stává v dalších plodinách nepříjemným plevelem.
Ing. Petr ŠreiberZEA Sedmihorky
