Sklizňové plochy chmelnic budou podobné jako loni

Sklizňové plochy chmelnic letos meziročně klesly o 1,13 procenta na 4947,4 hektaru. Uvedla to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Ústav údaje aktualizuje ke konci dubna a poté v srpnu, podle Krškové se dá předpokládat, že budou po získání srpnových dat podobně rozsáhlé jako loni. Největší nárůst plochy ústav zaznamenal u minoritní odrůdy Sládek. Nejčastěji pěstovanou odrůdou je s převahou Žatecký poloraný červeňák.

„Největší plochu pěstování chmele již tradičně zaujímá Žatecká chmelařská oblast, ve které se chmel pěstuje na 3814,5 hektaru. V této oblasti došlo ke snížení o 52,5 hektaru, což představuje úbytek 1,36 procenta výměry chmelnic,“ uvedla Kršková. O více než dvě procenta se zmenšila úštěcká chmelařská oblast na Litoměřicku, která tak zaujímala téměř 505 hektarů. Naopak o 1,13 procenta se rozšířila plocha v tršické chmelařské oblasti na Olomoucku, kde se tak se chmel pěstuje na 628 hektarech. „Výsazy nových chmelnic za ČR činí celkem 232,8 hektaru, což představuje 4,68 procenta ze součtu sklizňových ploch ČR. Oproti loňskému roku se jedná o snížení plochy nových výsadeb o 8,2 hektaru,“ dodala mluvčí. V letošním roce měly kvůli koronaviru mnohé pěstitelské společnosti nedostatek zahraničních pracovníků. Například zemědělskému družstvu v Kokorách na Přerovsku se ale podařilo pro jarní práce na chmelnicích zajistit zhruba stovku brigádníků z řad studentů či místních, kteří po propuknutí epidemie koronaviru přišli o práci. Nahradili tak výpadek desítek zahraničních brigádníků, kteří letos kvůli preventivnímu uzavření hranic nemohli přijet na chmelnice pracovat.*

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *