Přednost řepky: mnohostranné využití

S řepkou olejkou (Brassica napus L. var. napus) se setkáváme poměrně krátce. V Evropě se rozšířila v druhé polovině 19. století. U řepky je nežádoucí vysoký obsah kyseliny erukové, a proto mají uplatnění odrůdy „0“ s jejím minimálním obsahem. V roce 1984 začala v České republice získávat pozice odrůda „00“ s minimálním obsahem kyseliny erukové (max. 2 %) a velmi sníženým obsahem glukosinolátů. O pár let později se pěstuje v ČR pouze „dvounulová“ řepka.

Z botanického hlediska řadíme řepku mezi dvouděložné rostliny čeledi brukvovitých (Brassicaceae), kam náleží také plodiny jako hořčice, tuřín, vodnice, brukev.
Pod pojmem řepka budeme dále rozumět řepku (Brassica napus) rozšířenou v Evropě. Brassica juncea se pěstuje hlavně v Číně a na indickém subkontinentu, jako olejnina i v Kanadě, Kalifornii a v Austrálii.
Řepkové semeno je získáváno z několika druhů náležející k rodu Brassica. Ten zahrnuje řepku (Brassica napus) a řepici (Brassica campestris).
Řepka je jednoletá olejnina pěstovaná v mírném a subtropickém pásmu - je tedy v porovnání se sójou nebo bavlnou vhodnější do chladnějšího podnebí. Podle začátku kvetení, ale zejména podle doby zásevu rozlišujeme ozimou a jarní řepku.

Řepka bez chemie

V České republice se konvenční řepka pěstuje zhruba na ploše 400 000 ha.
Řepka olejná je náročná na kvalitu půdy a na poli by měla být seta jednou za čtyři roky. Dvounulová odrůda je často napadána škůdci a chorobami a ekologické pěstování bez používání chemických přípravků k hubení škůdců je téměř nemožné.
Ekologické pěstování řepky je velice náročné, nákladné a nevýhodné.
V ČR se zatím zkouší v několika lokalitách. Pokusy v Uhříněvsi, při kterých se zjistilo, že při ekologickém pěstování řepky je nejdůležitější její ochrana před přirozenými škůdci (mšice) a včasné očištění sklizené řepky, které zamezí plesnivění.
Kdyby se skutečně podařilo pěstovat řepku ekologicky (bez používání dusíkatých hnojiv), neunikalo by při spalování bionafty do vzduchu tolik skleníkových plynů (oxid dusný). Ze semen bychom mohli lisovat bioolej.

Využití žlutého bohatství

Brassica napus L. je 80 až 150 cm vysoká rostlina. Květy jsou malé a sytě žluté barvy.
Na opylování řepky se z největší části podílí hmyz. Určitou úlohu má však i opylování větrem.
Nejvýznamnějším opylovačem řepky je včela. Většina pěstovaných odrůd je jak samosprašná, tak cizosprašná, což způsobuje určitou variabilitu. Právě tato variabilita spolu s velkým počtem odrůd je zodpovědná za schopnost adaptovat se v různých klimatických podmínkách.
Řepka se pěstuje jak za polárním kruhem, tak v extrémně teplých klimatických podmínkách v Pákistánu. Můžeme ji najít v podnebí prakticky bezesrážkovém, stejně tak v oblastech s velkým množstvím srážek a vysokou vlhkostí.
Plody řepky jsou úzké a dlouhé asi 4 cm. Každá šešule obsahuje od 15 do 40 malých kulatých semen. Hlavní obsah semena tvoří embryo (klíček), v jehož silně vyvinutých dělohách je uložen tuk.
Hlavním produktem řepky je olej. Druhotné zpracování řepky se využívá pro výrobu extrahovaných šrotů a pokrutin do krmných směsí. Zároveň se může zpracovávat jako pícnina.
Zelená hmota se využívá např. na ekologické (zelené) hnojení, které ale při velkém rozsahu pěstování řepky je třeba užívat uváženě, aby nedošlo k rozšíření škodlivých činitelů významných pro řepku olejku.
Hojné využití najde řepkový olej v chemickém průmyslu, farmacii.
Použití je opravdu široké. Řepka patří mezi první rostliny, které mohou včely opylovat a včelaři vyrobit řepkový med, který se vyznačuje světlou barvou.

Výrobky z řepky

Pelety z biomasy se vyrábějí lisováním na peletovacím lisu a mají výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím nebo dřevěnými briketami tedy přibližně 15-19 MJ/kg.
Obecně platí, že dřevěné pelety mají větší výhřevnost než pelety rostlinné.
Sláma řepky se zpracovává stejně jako sláma obilná. Nejčastěji se využívá ve formě balíků a spaluje v kotlích větších výkonů. Spalování slaměných pelet je možné v automatických kotlích nebo ve speciálních hořácích instalovaných do klasických kotlů.
Využívání řepkové slámy pro energetické účely je bezpochyby výhodné, jelikož se jedná o zpracování druhotné suroviny. Ekonomika využívání řepkové slámy je podobná jako u slámy obilovin. Trh s touto komoditou není v ČR velmi rozšířený.
To ale zdaleka není vše. Řepka olejná se používá také k výrobě mazacích a hydraulických olejů, fermeží, kosmetických produktů, mýdel, pracích prostředků a masážních olejů. Výlisky ze semen se dají využít jako krmivo pro hospodářská zvířata nebo jako palivo.
Jednou z možností energetického využití řepky olejné je její zpracování na biopalivo, resp. na bionaftu. Bionafta se vyrábí transesterifikací nenasycených mastných kyselin rostliny. Nejpoužívanějším olejem k výrobě bionafty v České republice je právě řepkový olej. Jeho metylester (zkráceně MEŘO) může být používán jako čisté palivo bez jakýchkoli příměsí.
MEŘO má méně škodlivých emisí (skleníkových plynů, oxidu uhličitého, oxidů síry) než fosilní nafta a je biologicky odbouratelná.
Biosložka se přidává objemově, nikoli plošně - to znamená, že výrobce pohonných hmot má povinnost zajistit, aby dvě procenta nafty tvořila biosložka. Může se ale stát, že u některé čerpací stanice bude čistá fosilní nafta a jinde bude MEŘO mít podíl třeba čtyřprocentní. Až do sedmi procent se totiž pohonná hmota považuje za „čistou naftu“.
Zemědělci pěstující řepku olejku mají nárok na platbu na plochu (tvz. SAPS), stejně jako u pěstování jiných rostlinných komodit. 
Podpora, kterou na pěstování energetických plodin zemědělci v určitém období dostávali, už není poskytována.

Výhody řepkového oleje

„Ačkoli bylo u řepky za posledních 35 let dosaženo nevídaného šlechtitelského pokroku, nemá řepkový olej z hlediska kvality v očích mnoha spotřebitelů nejlepší pověst,“ uvádí doc. Ing. Petr Baranyk, CSc., ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin a dodává: „Přitom dnešní realita je úplně jiná - současné odrůdy řepky, z nichž se olej vyrábí, jsou kvalitativně významně jiné a výrazně lepší, než staré - tzv. erukové odrůdy. Od roku 1985 se v České republice pěstují výlučně tyto nové, tzv. dvounulové odrůdy řepky, které poskytují olej velmi ceněný a doporučovaný odborníky na zdravou výživu prakticky po celém světě.“
Nenasycené mastné kyseliny mají pozitivní vliv na snižování rizika kardiovaskulárních onemocnění, a to zejména díky ovlivnění hladiny cholesterolu. Dále brání růstu aterosklerotických plátů v cévách a snižují riziko trombóz, které zhoršují průchodnost cév. Dostatečný příjem nenasycených mastných kyselin je podle posledních výzkumů důležitý i pro vývoj dětí a zdravotní stav těhotných, ovlivňuje i kvalitu kůže a zásadním způsobem se promítá do obranyschopnosti organismu nebo do výskytu alergických onemocnění.
Přínos řepkového oleje spočívá v nízkém podílu nezdravých nasycených mastných kyselin a velmi vysokém obsahu prospěšných vícenenasycených mastných kyselin,“ říká RNDr. Pavel Suchánek z Institutu klinické a experimentální medicíny. „Pro příjem doporučeného množství vícenenasycených mastných kyselin omega-3 a omega-6 je potřebný přísun asi 100 ml řepkového oleje za den,“ dodává.
Řepkový olej představuje nutričně velmi hodnotnou potravinu, a přesto není jeho význam českými spotřebiteli dostatečně doceňován, což vyplývá z dat o spotřebě řepkového oleje pro potravinářské účely.
Přitom hned za hranicemi, u našich německých sousedů, se stal v roce 2010 řepkový olej nejoblíbenějším rostlinným olejem mezi spotřebiteli. Tuto pozici v roce 2011 nejenom obhájil, ale s tržním podílem 37,3 % dokonce posílil.
Na podporu spotřeby řepkového oleje zahájil v září 2012 Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin informační kampaň „Řepkový olej - olej nad zlato“. Úkolem tříletého projektu podporovaného EU je zvýšit povědomí o nutričních vlastnostech řepkového oleje a zvýšit jeho spotřebu. Více informací k celému projektu je k dispozici na webových stránkách www.olejnadzlato.cz.

Obchodování s olejninami

S rostoucí kupní sílou stoupá i poptávka po olejnatých semenech a rostlinných olejích. Meziroční růst zahraničního obchodu je prakticky beze změny.
Pro srovnání je zařazena tabulka 1, kde je uvedena produkce olejnin.
Nejvýznamnější světovou olejninou zůstává sója. Řepka je významný zdroj olejnin pro EU. Jak bylo uvedeno, řepka velice dobře snáší podnebí mírného pásma, proto se jí dobře daří v evropských státech.
Největším dovozcem všech olejnatých semen je Čína, která z celkové nabídky olejnatých semen kupuje více než 35 %, z toho sójových bobů více než 40 %.
EU dováží více než 20 % všech nabízených olejnatých semen a plodů. Díky zvyšující se spotřebě bionafty v Brazílii, Argentině a Evropě se zpracovávají sójové i jiné oleje v tomto průmyslu.
Obchod se zemědělskými produkty je klíčovým prvkem ve světové ekonomice. Neustálý růst populace, rostoucí kupní síla i v mnoha rozvojových zemích, povedou k ještě větší poptávce po zemědělských produktech v příštích 25 letech.
Pro představu najdete ceny řepkového semene a surového oleje v tabulce 2.

Řepka v České republice

Řepka olejka je v České republice komoditou, jejíž pěstování je v posledních letech pro většinu zemědělských podniků velmi příznivé.
Náklady na pěstování řepky olejky sice v posledních letech mírně rostou, ale dosahovaný průměrný hektarový výnos a velmi příznivé ceny zemědělských výrobců řadí řepku olejku mezi rentabilní plodiny.
To dokazuje tabulka 3, kde je každoroční růst osevních ploch. Pro marketingový rok 2012/2013 bylo oseto řepkou 401,3 tis. ha orné půdy.

Ceny řepkového semene

Ceny řepkového semene jsou v České republice ovlivňovány domácí potřebou a hlavně vývozem, protože od vstupu do EU je vyváženo asi 30 % domácí produkce.
V důsledku otevření nových firem (Preol) na zpracování řepkového semene klesl vývoz v roce 2011/2012 na 292,7 tis. t., tj. 27 % z celkové produkce a cena zemědělských výrobců se pohybovala mezi 11 300–12 000 Kč.

(Tabulky najdete v tištěné verzi Zemědělce)

Klíčové informace

- Řepka zůstane významnou českou plodinou s podílem na osevní ploše kolem 16 %.  
- Výměra osevních ploch již výrazně neporoste, protože rozšíření chorob a škůdců by ovlivnilo rentabilitu pěstování
- Zvyšování ploch ovlivnila mimo jiné i legislativa EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2003/30/ES o zavedení povinného přimíchávání biosložek do pohonných hmot i v České republice zvýšilo poptávku po semenu řepky olejky.
- Výhodou řepky ovšem zůstává fakt, že je produkčně stejně úspěšná v nižších i vyšších polohách. Příkladem je Kraj Vysočina, kde dosahuje vyšší olejnatosti a z důvodu trvalejší sněhové pokrývky neovlivňují řepku jarní mrazíky.

Ing. Jiří Malina
Ministerstvo zemědělství
Odbor rostlinných komodit
Oddělení polních plodin