Povinné přimíchávání biopaliv do benzínu a nafty zrušeno nebude. Sněmovna návrh čtyř desítek poslanců v čele s piráty odmítla už v prvním kole projednávání v souladu s postojem vlády, byť téměř nejtěsnější většinou. Vládní koalici ANO a ČSSD pomohly až na druhý pokus hlasy části poslanců KSČM.
Odpůrci návrhu poukazovali na to, že zrušením povinnosti přimíchávání biosložek do paliv by Česko nesplnilo závazek EU, podle kterého musí používat deset procent energie z obnovitelných zdrojů v dopravě do roku 2020. Dodavatelé pohonných hmot tak musejí nyní přimíchávat povinně alespoň 4,1 procenta biosložky do benzínu a šest procent do nafty.
Autoři návrhu argumentovali tím, že biopaliva první generace se nepodílejí na snižování emisí skleníkových plynů. Ty se naopak uvolňují z použitých hnojiv i ze zemědělské techniky. Navíc na litr biosložky je potřeba až 2500 litrů vody. Pěstováním plodin pro výrobu biosložky v podobě monokultur, mezi něž patří například řepka olejka, se snižuje půdní diverzita. Podle ministerstva zemědělství by omezení spotřeby biopaliv první generace neznamenalo odklon od pěstování a zpracování řepky olejky, neboť by byla exportována do jiných zemí EU.
Poslankyně Eva Fialová kvůli tomu obvinila zastánce návrhu z demagogie. "Hrajete dobrou hru, ale na špatném hřišti," uvedla k tvrzení Dany Balcarové, že pěstování řepky a kukuřice škodí půdě a přispívá ke znečištění spodních vod pesticidy.
Exministr zemědělství Marian Jurečka uvedl, že návrh by měl negativní dopad i na cukrovarnický průmysl, neboť bioetanol se vyrábí i z melasy, která vzniká při zpracování cukrové řepy. Při dalším projednávání návrhu to chtěl napravit. Radek Holomčík podotkl, že cílem předlohy nebylo zakázat biopaliva, ale zastavit znehodnocování zemědělské půdy pěstováním energetických plodin. Poznamenal, že návrh měl omezit používání biopaliv první generace v souladu s plány EU.*
