Necelý týden před odchodem Británie z Evropské unie dokončuje Brusel přípravy na vyjednávání dohody o budoucích vztazích. Zatímco hlavní debaty se ještě před jejich začátkem týkají vzájemného obchodu a dodržování pravidel EU, sporné body se objevují i v některých dalších tématech. Podle unijních diplomatů by mohlo přinést obtíže například vyjednávání o bankovních službách, zemědělství či rybolovu.
Británie opustí společenství v pátek, čímž začne jedenáctiměsíční přechodné období. Během něj budou pro bývalého člena platit dosavadní unijní závazky, což oběma stranám poskytne čas na uspořádání pobrexitových vztahů. Evropská komise v posledních dvou týdnech seznamuje diplomaty členských zemí s výchozí strategií, kterou hodlá v rozhovorech s Londýnem uplatňovat. Z úst britských vládních politiků přitom v některých tématech znějí dosti odlišná slova.
Jedním z důležitých bodů se podle diplomatů může stát pro EU zdánlivě okrajové téma rybolovu. Přestože toto odvětví zaměstnává jen přibližně 170 000 lidí a tvoří méně než procento unijního HDP, hodlá komise rybolovná práva vyjednávat v rámci obchodní dohody. Zatímco rybáři ze západu EU chtějí zachovat současný přístup do britských vod, premiér Boris Johnson požaduje pro britské rybáře výrazně větší podíl než dnes.
Rybolov v britských vodách Johnson označoval už v brexitové kampani jako věc národní suverenity a konzervativní média mu to v těchto dnech připomínají a vybízejí k neústupnosti. Pro evropské rybáře však představují úlovky z okolí Británie více než třetinu celkového objemu a zvláště ti z Belgie či Nizozemska tvrdí, že jsou na nich existenčně závislí.
Unijní činitelé připouštějí, že rybolov může být jedním z témat, v nichž budou obě strany hledat společnou řeč až na samém konci vyjednávání. Dalším jsou finanční služby, které jsou pro změnu lukrativním byznysem pro desetitisíce obyvatel Londýna. Bankovní či pojišťovací domy sídlící v londýnské City ztratí po odchodu Británie z EU přístup na unijní trh, pokud si jej britská vláda nevyjedná v budoucí dohodě. Firmy přitom tlačí na vládu, neboť klientela sídlící v unijních zemích tvoří pro ně důležitou součást příjmů a britská bilance se státy EU je ve finančních službách výrazně pozitivní.
Jiným potenciálně výbušným tématem je podle diplomatů zemědělský vývoz. Zatímco britští farmáři by chtěli zajistit neomezený přístup k zákazníkům v EU, některé unijní země v čele se zemědělsky silnou Francií o tom nechtějí ani slyšet. Británie navíc usiluje o rychlou obchodní dohodu se Spojenými státy, kvůli které by mohla přistoupit na americké standardy pro nezávadnost potravin, jež jsou pro EU nepřijatelné.*
