Po šesti letech se podařilo vědcům z mezinárodního týmu, ve kterém byli i olomoučtí odborníci, rozluštit dědičnou informaci hrachu setého. Na výzkumu spolupracovaly laboratoře z celého světa. Výsledky výzkumu podle vědců přispějí ke šlechtění nových odrůd, díky nimž by se mohl hrách v České republice začít opět pěstovat ve větším rozsahu. Sdělili to zástupci Ústavu experimentální botaniky Akademie věd. Svou práci vědci publikovali v prestižním vědeckém časopisu Nature Genetics.
"Otevírá to zcela novou cestu ke šlechtění hrachu, protože bude možné využívat nejnovější metody molekulární biologie a biotechnologie. Osobně vidím v této práci také jistou symboliku v souvislosti s odkazem zakladatele genetiky J. G. Mendela, který studoval v Olomouci a který v Brně objevil zákony dědičnosti právě díky studiu hrachu," uvedl vedoucí olomoucké laboratoře Jaroslav Doležel. Čtení dědičné informace hrachu trvalo šest let a spolupracovaly na něm laboratoře sdružené do Konsorcia pro genom hrachu. Projekt koordinoval francouzský Národní ústav pro zemědělský výzkum v Dijonu. Olomoučtí vědci se na výzkumu podíleli dvěma způsoby. "Pomocí unikátních technologií optického mapování genomu a třídění chromozomů významně přispěli k vylepšení sestaveného textu dědičné informace. Metodu třídění chromozomů vyvinula olomoucká laboratoř Ústavu experimentální botaniky a je dosud jediným pracovištěm ve světě, které ji rutinně využívá," uvedla za ústav Radka Kvasničková. Stejnou technologii využili odborníci také ke zkoumání rozdílů mezi strukturou dědičné informace pěstovaného hrachu a jeho planých příbuzných druhů. Výsledek projektu považují odborníci za fascinující. Podařilo se podle nich odhalit, jak se vyvíjela během evoluce dědičná informace hrachu od společného předka existujícího v době před 50 miliony lety až po dnešek. "Podrobná znalost dědičné informace usnadní šlechtitelům získávání nových odrůd hrachu odolných vůči houbovým a virovým chorobám a s lepší nutriční kvalitou," doplnila Kvasničková.*
