Nové možnosti nabízí agrolesnictví

Agrolesnictví neboli „agroforestry“ spojuje do jednoho oboru dvě blízké oblasti hospodaření – zemědělství a lesnictví. Jeho prvotním cílem je vzájemná kombinace produkce obou odvětví. Předností je širokospektrální využití s překrývající možností výroby, kterou lze využít jak na produkčních, tak i na neprodukčních plochách, čímž lze dosáhnout vyššího zisku, a to i s ohledem na růst biodiverzity a mimoprodukčních funkcí.

Agrolesnictví? Pro mnohé zemědělce, farmáře či agronomy pojem více či méně známý, ale co vše lze pod ním chápat? Z názvu vyplývá, že je to určitá forma zemědělského hospodaření v kombinaci s lesnictvím, která „plave“ mezi oběma odvětvími. Výrazné pozitivum je široká multifunkčnost a plasticita v rámci možného nastavení upřednostňující kultury. Tento systém obdělávání půdy má primární i sekundární využití s efektem vysoce zvyšovat hodnotu složky životního prostředí na jedné straně a na druhé efektivního zhodnocení investic. Dalším plusem investora jsou počáteční náklady na založení některých kultur, které lze pokrýt z operačního programu Životní prostředí, při čemž budou zachovány dotace na jednotné platby na plochu, tzv. SAPS.

Mimoprodukční funkce

Mimoprodukčními funkcemi agrolesnictví je zamezení větrné a vodní eroze, zkvalitnění potravní nabídky pro zvěř a včely a zlepšení jejich celkového zdravotního stavu, zvýšení pestrosti krajiny, zlepšení krajinného rázu i třeba zábrana proti závějím či v neposlední řadě zvýšení kvality životního prostředí. V České republice se způsob produkce zemědělské plodiny v symbióze s pěstováním dřevní hmoty minimálně využívá, a proto by bylo velkým přínosem se na něj více zaměřit z hlediska jak vědeckého, tak i provozního. Přitom je třeba klást důraz na pěstování kvantity a kvality těchto obnovitelných komodit v zemědělských podmínkách. Jedná se především o šlechtění lesních dřevin pro odpovídající přírodní oblast z hlediska vertikálního a horizontálního členění a o hledání nejoptimálnějších a nejefektivnějších kombinací pěstovaných hlavních a vedlejších kultur s ohledem na bonitu půd.

Výhody

Někdo se jistě bude ptát, proč zavádět agrolesnictví na bohatých černozemích. Samozřejmě by se našly mnohé reakce pro i proti, leč hlavním důvodem je to, že dosud výnosné zemědělské komodity nemusí být rentabilitní v rámci reformované společné zemědělské politiky Evropské unie. Už dnes vidíme na mnohých místech naší země, že na velkém podílu polí, kde se pěstovaly tradiční české kultury, je v lepším případě kukuřice jako surovina pro zvyšující se počty bio­plynových stanic nebo řepka kvůli bionaftě, v horším případě fotovoltaické elektrárny. Ty však v globálu přinášejí zvýšenou cenu energie, potravin, snížení kvality půd, biodiverzity apod.
Z tohoto důvodu by se měla pootevřít vrátka i jinému způsobu hospodaření a začít hledat směry obdělávání půdy při takových pravidlech, která přinesou zisk, ekologickou a ekonomickou vyváženost a přitom zachovají tradiční směr hospodaření daného podniku či farmáře. A právě agrolesnictví je jednou z možností. Jeho váha a aktuálnost se několikrát násobí, jestliže na základě úvah z Bruselu se má nechat ladem sedm procent půdy pro tzv. ekologické aktivity. Proto je tento příspěvek určitým nastíněním, jak z této situace vyjít s minimálními ztrátami. Lze říci, že by zde platilo pořekadlo: „vlk by se nažral a koza by zůstala celá“, ačkoliv s návratností za několik desítek let. Na druhou stranu je velká míra pravděpodobnosti, že by zisk v přepočtu na jeden čtvereční metr mohl být i vyšší.
V poslední době je velmi moderní pěstování rychlerostoucích dřevin. Je to také jistá alternativa, která však produkuje na jedné jednotce půdní plochy pouze dřevo s rychlým cirkulačním cyklem bez větších vedlejších efektů jak produkčních, tak hlavně mimoprodukčních. Obdobně ekonomicky výhodné a tudíž často využívané jsou již zmíněné plodiny, jako je kukuřice, řepka olejka, slunečnice apod. Jejich pozitiva jsou ale kompenzována negativními vlivy na půdu a její bezprostřední okolí, v němž žijeme, a často i s neblahými následky, které jsou v lepším případě pouze ekonomické. Negativními vlivy při pěstování těchto plodin je nebezpečí vodní a větrné eroze, odnosu či rychlejšího čerpání živin z půdy, záplav, zhoršení zdravotního stavu zvěře, zvýšení stavů zvěře (zejména černé), pokles populace včelstev a kvality medu a zejména celkové snížení environmentálních hodnot krajiny.
Dotační systém v ČR podporuje výsadbu různých kultur, biokoridorů, biopásů, environmentálních prvků atd., která je do jisté míry finančně kompenzována, přesto však z pohledu rentability je většina z nich nevyvážená. Je logické, že finanční pří­spěvky na výše zmíněné akce mají být hlavně zacíleny na posílení ekologické stability krajiny a ne na zvýšení zisku.
Přesto agrolesnictví nabízí takové hospodaření, které umožňuje změnit celkový pohled na „ekologické složky“ v intenzivně obhospodařované krajině. Za dotační tituly lze realizovat výsadby s tím, že za několik let může z těchto investic plynout výrazný zisk (funkce vyšší konkurenceschopnosti), aniž by byla potlačena environmentální složka. Naopak toto hospodaření ji výrazně zvyšuje.
U kombinace cenného listnáče a zemědělské plodiny je náročnější výchova stromů, ale na druhou stranu je vyšší zisk ze dřeva, aniž by se snížila jednotná platba na plochu, tzv. SAPS
Výhodou je větší počet mimoprodkučních funkcí, jako je potrava pro zvěř a včely, vyšší estetický prvek v krajině v době květu, vyšší biodiverzita, kryt pro zvěř atd.
K vypěstování cenných listnáčů (např. třešně, břeku, ořešáku) žádané kvality je třeba věnovat vysázeným stromům větší péči. Jde zejména o vyvětvování nadbytečných větví pro dosažení šest až 15 m dlouhého a holého kmene. Takové dřevo je totiž bez suků, a proto se podstatně více cení. Bez této péče se nedosáhne kvalitních sortimentů, což znamená snížení budoucího zisku. Do budoucna se počítá s využitím šlechtěných sazenic dřevin určených pro produkci dřeva.

Kombinace hospodaření v rámci agrolesnictví 

V agrolesnictví je možné použít různé kombinace zemědělské plodiny s dřevinou, jako je především třešeň ptačí (TŘ), dále hrušeň polnička (HR), jeřáb břek (BŘK), ořešák černý (OR), šlechtěné topoly (TP) a vrby (VR) s možným využitím dalších meziplodin na vyhraněné části zemědělské půdy, kterými jsou např. vzácné byliny či ovocné keře.
A) zemědělská plodina (kukuřice, řepka) a cenná dřevina (TŘ, HR, BŘK, OR),
B) pastvina a cenná dřevina (TŘ, HR, BŘK, OR),
C) rychlerostoucí dřevina s nízkým obmýtím (TP, VR) a cenná dřevina (TŘ, HR, BŘK, OR),
D) rychlerostoucí dřevina s nízkým obmýtím (TP, VR) a rychlerostoucí dřevina s dlouhým obmýtím (TP, VR),
E) Cenná dřevina a pěstování vánočních stromků.
Další možnost kombinace:
– oborový a farmový chov zvěře a cenná dřevina (TŘ, HR, BŘK, OR),
– léčivé byliny – cenné dřeviny – zemědělské plodiny – produkce medu a keřových plodů.
Tento přístup lze použít:
– na rozhraní pracovních ploch polí,
– uvnitř pracovních polí (řadové linie, jednotlivé solitéry či skupinky) kolem cest a vodních toků.

Způsob výsadeb 

A) Zemědělská plodina a cenná dřevina
V podmínkách, kdy se pracuje s maximální efektivností mechanizačních prostředků na pracovním poli, je možno brát v úvahu pouze výsadbu řadovou, která však může mít různé tvary a výsadbové rozestupy.
B) Pastvina a cenná dřevina
Těžce obhospodařované půdy jsou často využívané jako pastviny, avšak další zisky (kromě dotací) již netvoří. Z tohoto důvodu by bylo velice efektivní využít nabízenou kombinaci hospodaření. Tvary výsadby mohou být různé, a to podle definice krajinných prvků jako solitérní strom, skupina stromů, stromořadí či mez.
C) Rychlerostoucí dřevina s nízkým obmýtím a cenná dřevina
Kombinace nabízí hospodáři mýtit rychlerostoucí dřevinu pro biomasu v krátkém intervalu a zároveň pěstovat cenné výřezy. Aplikovaná symbióza má charakter tzv. středního lesa. Jednotlivé mísení je specifické v tom, že výsadba cenných dřevin s TP, či VR se může různě prolínat. Nicméně se doporučuje pouze výsadba řadová, a to kvůli výchově jakostních kmenů a hlavně efektivní sklizni rychlerostoucích dřevin, přičemž by měly být jednotlivé řady v dostatečné vzdálenosti.
D) Rychlerostoucí dřeviny s nízkým obmýtím a rychlerostoucí dřeviny s dlouhým obmýtím
Způsob hospodaření nabízí pouze jednu variantu v pravidelných řadách v hustém sponu v pravidelných a pravoúhlých obrazcích.
E) Pěstování cenné dřeviny a vánočních stromků
Tento způsob je velice vhodný, je však nutné vybrat vhodnou kombinaci výsadby vánočních stromků s ohledem na půdu. Stro­my budou v počátcích svého růstu tvořit určité zastínění, které však může kladně působit na světlomilné dřeviny, jako je např. borovice lesní, u níž dojde ke kulminaci výškového přírůstu, což v konečném důsledku přinese vyšší počet přeslenů. Výsadbu lze uskutečnit v několika provedeních v hustém sponu, v jedné linii nebo i v různých obrazcích či hloučcích. V tomto směru má majitel široké pole působnosti v pěstování dřevin.

Jaká jsou rizika?

– Nevhodný výběr dřeviny podle stanoviště a přírodních podmínek.
– Nedostatečná nabídka kvalitní sadby dřevin pro výsadbu.
– Nevhodná orientace a odstupová vzdálenost výsadby v závislosti na orientaci slunečního záření.
– Doposud není v ČR vytvořen trh s cennými dřevinami, naproti tomu v Rakousku a Německu se jedná o tradiční komoditu.
Stín hraje velkou roli při dozrávání zrna či světlomilné plodiny a na to bychom neměli zapomenout.

Kalkulace ceny kmene 
Cenovou kalkulaci kmene třešně při výšce 25 m, cílové tloušťce 50 cm ve výšce 1,3 m od paty kmene s odstraněnými nepotřebnými větvemi do výšky 15 m uvádí tabulka 3. Počítá s cenou třešňového dříví 25 000 Kč/m3 Kromě kalkulovaných výřezů kulatiny zbude ještě biomasa, kterou je možné využít jako palivo.
Samotná výsadba může mít libovolnou šířku jednotlivých pracovních polí (od jednoho do pěti i více – záleží na používané mechanizaci). My budeme počítat s tím, že máme dva pruhy o šířce čtyři metry na jeden hektar. To znamená 2 x 100 x 4 = 800 m2 produkční plochy. Při rozestupu jednotlivých stromů deset metrů bude na jeden hektar třeba 20 stromů, přičemž za jeden poražený strom ve věku 60 let je možné získat podle výpočtu z tabulky 3 64 650 Kč. Za dvacet stromů je to tedy 1 295 000 Kč na ploše 0,08 ha půdy. Na jeden metr čtvereční produkční půdy vychází 1616 Kč pro obmýtí 60 let. S nižším věkem obmýtí a lepší bonitou půdy se bude ekonomická efektivita hospodaření zvyšovat. Na lepších bonitách půdy lze očekávat vyšší roční přírůst, a tím bude klesat doba do obmýtí při stanovení stejné cílové tloušťky.

Podpora v agrolesnictví?

Přímo definovaná finanční podpora pro tento styl hospodaření, který garantuje již zmíněné mimoprodukční a produkční funkce, není. Přesto z velkého balíku možností existují některé typy programů, jež můžeme využít a zvýšit tak efektivnost pozemků. V aktuální nabídce dotací s aplikací na agrolesnictví lze čerpat pouze dva typy, jimiž jsou A a B. Pro ostatní se jedná o přesné definované způsoby pěstování nebo vůbec možné kombinace, jako je typ E. Při vysazování multifunkčních stromků na zemědělskou půdu je nutné vědět, že nepřijdete o jednotné platby na plochu, tzv. SAPS. Vše ale má své zásady, proto i zde platí jistý rámec pravidel pro krajinné prvky (KP), které je nutné dodržet. Pro výsadbu jednotlivých solitérních stromů platí, že v případě neliniového typu musí být maximálně 50 kusů/ha (AGRI/60363/2005-REV1). U pravidelného liniového typu tzv. stromořadí nebo meze je nutné, aby KP byly utopené v půdním bloku, stejně tak jako skupiny stromů. Všechny KP definované podle nařízení vlády č. 335/2009 Sb. jsou evidovány v tzv. LPIS a zavedeny do § 3a novelizovaného zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství.
Příspěvek na samotnou realizaci a posléze následnou péči je možné čerpat ze dvou programů, a to:
 Operačního programu Životního prostředí prioritní osa 6. podopatření 6.3. obnova krajinných struktur. Pro obnovu krajinných struktur bude vyhovovat pouze hospodaření typu B, kde se musí dodržet účel podpory. Ta bude pouze při nepravidelném rozmístění jednotlivých prvků výsadby v krajině.
 Programu z resortu MŽP, Program péče o krajinu B, podprogram pro zlepšování dochovaného přírodního a krajinného prostředí (PPK volná krajina), realizace a péče o prvky ÚSES. V rámci realizace výsadby v ÚSES je možná větší pestrost výsadbových sponů, přesto platí stejný typ hospodaření jako v předešlém případě.
Představený způsob hospodaření nastiňuje jistý směr, který však je pouze ve fázi příprav u některých soukromých zemědělců v mém blízkém okolí. Proto bych chtěl vyzvat širokou odbornou veřejnost k diskusi o tomto stylu možného obhospodařování zemědělských půd, aby byl v případě zájmu více podpořen či zohledněn.

 

Klíčové informace

– Agrolesnictví by mohlo pomoci zlepšit životní prostředí i chránit půdu proti erozi.
– Zároveň by umožnilo smysluplně využít půdu, kterou by podle návrhu reformy společné zemědělské politiky Evropské unie měli zemědělci povinně vyjmout z produkce.
– Využívá se v některých zemích unie, zejména ve Francii
– Některé druhy výsadeb stromů je možné již dnes uskutečnit s podporou z programů ministerstva životního prostředí
.

 

Ing. Aleš Erber

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *