Lepší odvození výše lovu od míry poškození lesa spárkatou zvěří, novou podobu seznamu zvěře, kterou mají myslivci na starosti, i více práv pro vlastníky menších pozemků žádá osm nevládních organizací. Zástupci ekologů, lesníků, ochránců přírody i části zemědělců o problematických bodech vládní novely zákona o myslivosti hovořili na dnešní on-line konferenci pořádané Hnutím Duha. Novelu zákona o myslivosti příští týden, před druhým čtením ve sněmovně, projednají sněmovní Výbor pro životní prostředí a Zemědělský výbor.
Množství spárkaté zvěře je podle lesnického experta Hnutí Duha Jaromíra Bláhy kritickým bodem řešení krize lesů devastovaných kůrovcovou kalamitou. Připomněl, že počet spárkaté zvěře stále roste. "Například jelen evropský je ve stavu více než patnáctinásobném proti přírodním stavům. A současná legislativa i systém správy myslivosti to nedokáže účinně řešit," řekl s tím, že bez dočasného snížení stavů nelze obnovit lesy v pestré druhové skladbě.
Bláha dál upozornil, že podle posledních dat z roku 2015 je průměrně zvěří poškozeno více než 64 procent listnáčů a jedlí, na čtvrtině území to je téměř 100 procent a nárůst ploch, kde je potřeba obnovy po kalamitní těžbě, narůstá. Podle Bláhy mizí "v žaludcích zvířat" miliardy korun z dotací i kapes vlastníků pozemků.
Bláha ocenil poslaneckou novelu zákona o myslivosti z roku 2019 zavádějící plánování lovu podle míry poškození lesů, která měla začít platit do dvou let. "V podstatě jde o to zavést princip, který by říkal, že tam kde je to poškození lesů nadměrné, budou se muset stavy zvěře dočasně snížit," podotkl. Zodpovědnost za plán poslanci tehdy přiřkli orgánům státní správy myslivosti. To však současný návrh předložený ministerstvem zemědělství ve spolupráci s Českomoravskou mysliveckou jednotou (ČSMJ) mění. Bláha uvedl, že návrh nechává rozhodnutí na uživatelích honiteb a vlastnících, k čemuž jsou třeba jasná pravidla ohledně nutnosti zvýšit lov.*
