Jídelníček se od roku 1989 změnil, snížila se spotřeba masa, chleba a brambor

Jídelníček obyvatel České republiky se od roku 1989 změnil. Jedí méně masa, chleba či brambor, naopak více zeleniny, rýže, bílého pečiva, ale také sladkostí. Češi pijí také více nealkoholických nápojů i alkoholu než před 25 lety. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Přestože lidé jedí relativně zdravěji než dříve, za obezitou, které přibývá především u děti, stojí hlavně nedostatek pohybu, míní odborníci.

Zatímco v roce sametové revoluce byla spotřeba masa v Česku historicky nejvyšší a přesahovala 97 kilogramů na osobu ročně, od té doby klesá a v roce 2012 dosahovala již jen 77,4 kilogramu. Zejména kvůli růstu jeho ceny, ale také náročnější domácí přípravě se výrazně snížila spotřeba hovězího ze 30 kilogramů na pouhých osm kilogramů ročně. Naopak drůbežího masa jedí dnes Češi téměř dvojnásobné množství. Přes mírný pokles zůstává nejoblíbenějším masem v zemi tradičně vepřové s více než 40 kilogramy na hlavu ročně.

Obyvatelé Čech, Moravy a Slezska pili před 25 lety výrazně více mléka než dnes. Spotřeba sýrů, jogurtů a dalších mléčných výrobků byla tehdy naopak nižší. Takřka o třetinu méně jedí lidé vajec. Přestože v posledních letech opět mírně roste, takřka o polovinu od roku 1989 klesla spotřeba másla, lidé jedí také méně sádla, naopak více tuků rostlinného původu než v posledních letech socialismu.
Podle odborníka na výživu Pavla Suchánka klesala spotřeba másla především v první polovině 90. let, což následně přispělo k výraznému poklesu výskytu kardiovaskulárních chorob. Pokles byl největší z celé Evropy. Přestože lidé dnes jedí relativně zdravěji než dříve, za jejich tloustnutí může především nedostatek pohybu a s ním související nadměrný energetický příjem, domnívá se Suchánek.
Mezi příčiny obezity může patřit vyšší konzumace škrobů způsobená stoupající oblibou rýže a těstovin. Naopak brambor jedí Češi stále méně. Zásadní vliv na tloustnutí má rostoucí obliba cukrovinek. Neplatí, že jedinou a zásadní příčinou obezity jsou cukrem slazené nápoje, protože ty stoupají minimálně, ale je to asi kombinace více škrobů, více tuku, více cukrovinek a méně pohybu, řekl Suchánek.
Problémem je podle odborníků především růst podílu obézních dětí. Zatímco v roce 1951 trpělo obezitou v průměru 1,8 procenta sedmiletých chlapců a 1,6 procenta stejně starých dívek, loni to bylo zhruba sedm procent dětí v tomto věku.

Roční spotřeba ovoce vzrostla z předlistopadových 70 kg na předloňských 75 kg, v posledních letech přitom klesá, v roce 2009 přesáhla 90 kg. Zatímco spotřeba ovoce mírného pásma mírně poklesla zhruba z 54 kilogramů na 43 kg, jižního ovoce jedí Češi téměř dvojnásobek proti době, kdy se na něj stály v obchodech fronty. Ročně sníme také více než o desetinu větší množství zeleniny (78 kilogramů v roce 2012). Klesá spotřeba tradiční zeleniny zelí, ale vzrůstá spotřeba rajčat, paprik a melounů, řekl Zdeněk Kobes z Českého statistického úřadu.
Lidé díky velkému nárůstu nabídky pijí výrazně více nealkoholických nápojů než v roce 1989, v posledních čtyřech letech však již jejich spotřebu omezují. Vyšší je také spotřeba alkoholických nápojů, lidé pijí více lihovin a vína než před 25 lety. Piva, označovaného za tekutý chléb českého národa, ročně Češi vypijí zhruba o 2,5 litru na hlavu méně než před změnou režimu. Již několik let jeho spotřeba v Česku klesá, přesto je s téměř 150 litry nejvyšší na světě.
Podle Kobese spotřeba potravin v Česku byla, je a bude silně ovlivněna klimatickými podmínkami i polohou naší země a nutností dovozů některých potravin. Na spotřebě jednotlivých druhů potravin se promítá změna stravovacích zvyklostí ovlivněná turistickým ruchem a počtem cizinců v naší populaci. Největší vliv na spotřebu potravin mají ceny potravin dané růstem cen energií, osiv, krmiv, hnojiv, přípravků na ošetřování zvířat a rostlin, vysokou marží obchodních řetězců a koupěschopností obyvatelstva, míní Kobes. Je podle něj třeba vzít v úvahu i zdravotní osvětu, dostupnost jednotlivých druhů potravin na trhu a masivní reklamu.*
Spotřeba vybraných druhů potravin v letech 1989 a 2014 (na osobu a rok)

Potravina Rok 1989 Rok 2014
maso celkem 97,4 kg 77,4 kg
vejce 336 ks 245 ks
ovoce mírného pásma 53,6 kg 43,4 kg
ovoce jižní 16,9 kg 31,2 kg
zelenina 68,7 kg 77,8 kg
těstoviny 3,1 kg 7,1 kg
rýže 3,9 kg 5,2 kg
brambory 82,8 kg 68,6 kg
minerální voda a nealko nápoje 108,5 l 278 l
pivo 151 l 148,6 l

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *