Hřebčíny v Kladrubech a Slatiňanech vloni navštívilo 84 200 lidí

Do Národního hřebčína Kladruby nad Labem včetně jeho pobočky ve Slatiňanech přišlo vloni asi 84 200 návštěvníků. Je to přibližně o 1500 lidí více než před rokem. Zájem turistů se po zápisu krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní na seznam UNESCO vloni v červenci zatím projevil jen mírně, řekl mluvčí hřebčína Pavel Douša.

„O maličko máme menší návštěvnost ve Slatiňanech, kde probíhá rekonstrukce zámku. Naopak narostla návštěvnost v Kladrubech, zhruba o 4000 až 5000,“ uvedl Douša.
Do Kladrub podle něj letos přijelo více organizovaných skupin ze zahraničí. Zápis na seznam UNESCO ale zatím vešel ve známost jen omezeně. Návštěvnická sezona v hřebčíně končí v říjnu, lidé si jej výjimečně mohou prohlédnout i později.
Národní hřebčín pokračuje v opravách svého areálu. Letos (2019) například obnovil historickou, památkově chráněnou pilířovou stodolu ve dvoře Františkov v Selmicích nebo otevřel zrekonstruovaný objekt bývalého obydlí vrchního písaře hřebčína, později také fary a školy na návsi. Památkově chráněná budova bude sloužit jako kanceláře chovného zařízení, od února se do ní vrátí pobočka České pošty. V květnu také dokončil sanaci a rekultivaci bývalého odkaliště v Lipině. V minulosti se tam ukládaly kaly z průmyslové čistírny odpadních vod.
Hřebčinec založil v Kladrubech v roce 1563 Maxmilián II. V roce 1579 ho Rudolf II. povýšil na císařský dvorní hřebčín. Stát ho převzal v roce 1918. Nyní je hřebčín příspěvkovou organizací ministerstva zemědělství.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *