Aktivita hrabošů v dubnu klesla, jejich intenzita ale stále dosahovala čtyřnásobku tzv. prahu škodlivosti. Sdělila to mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. V průměru bylo v ČR 217 aktivních nor na hektar. Nejvíc hrabošů bylo v porostech řepky, vojtěšky nebo jetele, nejméně pak v obilninách. Mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha řekl, že počty hrabošů jsou letos podobné jako loni.
Zejména řepka představuje riziko, z ní se mohou hraboši šířit do nových míst. "V současnosti je patrný pokles početnosti hraboše ve všech krajích. Potenciál pro nárůst však evidujeme v Kraji Vysočina, dále též v Olomouckém a Jihomoravském kraji, zde se prahy škodlivosti pohybují stále na úrovni šesti až osminásobku prahu škodlivosti," uvedla Kršková.
Na místech, kde loni byl výskyt hraboše extrémní, by se letos tato situace opakovat neměla, naopak v lokalitách, kde populace nepřesáhly desetinásobek prahu škodlivosti, se dá přirůstání počtů letos očekávat. Podle Píchy stále trvá nebezpečí, že letošní škody budou stejně velké nebo větší než loni. "Z hlediska oblastí se rozšířil z Moravy a Vysočiny dále do Čech a výrazně vyšší množství nor se vyskytuje i ve středních, jižních a východních Čechách. Bohužel se již dvakrát propásla šance efektivně regulovat výskyt tohoto polního škůdce," dodal mluvčí.
Ústav loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly.
V lednu se objevily informace, že ve Slezské nemocnici v Opavě se za posledního půl roku léčilo šest pacientů s nebezpečnou krvácivou horečkou. Obvykle to byl jeden až dva případy za rok. Závažné virové onemocnění přenášejí na člověka jen drobní hlodavci.*
