Hnízdící jestřáby lesní negativně ovlivňuje holosečný způsob těžby lesa, ukazuje dlouhodobá studie, kterou dělali vědci Mendelovy univerzity v chřibských lesích. V průběhu osmnácti let pozorovali na několika stanovištích hnízdící páry jestřábů a sledovali jejich reakce na okolní těžbu v lese. Inforumje o tom tisková zpráva univerzity.
„Tradiční holosečné hospodaření ovlivňuje hnízdění jestřába lesního pravděpodobně výrazněji než obnovní management založený na menších nepravidelně rozmístěných holosečných prvcích nebo management využívající clonných sečí,“ vysvětluje Petr Čermák z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU. Zatímco holoseče totiž kácí stromy po celé ploše, clonné seče vytěží jen část stromů napříč celou plochou, díky čemuž nové stromky rostou pod ochranou staršího mateřského podrostu. Pro dravce se tak životní podmínky tolik nezmění.
Vědci sledovali v letech 2000 až 2018 sedm hnízdních okrsků jestřábů ve Chřibech. Taková studie doposud v podmínkách České republiky chyběla, i když výsledky obdobných výzkumů jsou v zahraničí známé už z celé řady zemí. Lokality pro tuto studii vybírali náhodně v závislosti na nalezených a následně obsazovaných hnízdech. Sledované okrsky se nacházely především na jihovýchodním okraji Chřibů. Jestřábi si běžně stavějí hnízda na nejvyšších stromech, což ve všech případech byly modříny. Za úspěšné obsazení okrsku považovali vědci oblast, ve které si jestřábí pár postavil hnízdo a začal sedět na snůšce.
