Soubor opatření proti dopadům sucha v lesích a kůrovcové kalamitě, který nastavilo Ministerstvo zemědělství, se osvědčuje. V lesích bylo vysázeno třikrát více listnáčů než smrků, což přispívá k ozdravení lesů. Loni se také podařilo vytěžit nejvíce kůrovcového dřeva v historii. Infomuje o tom tisková zpráva ministerstva.
Jak se ve zprávě uvádí, loni vysázeli lesníci v českých lesích rekordních 111,6 milionů listnáčů, zatímco smrků bylo 36,1 milionu sazenic (v roce 2018 bylo vysázeno 74 milionů listnáčů a 33 milionů smrků). Smrk v řadě lokalit funguje jako takzvaná přípravná dřevina, jejímž účelem je připravit půdu na pozdější výsadbu jiných dřevin. Loni bylo obnoveno téměř 34 tisíc hektarů lesa, z toho sadbou 28 tisíc hektarů a zbytek přirozenou obnovou.
„Při obnově lesa se nám daří výrazně obměňovat skladbu stromů ve prospěch listnáčů. Nastartovali jsme dlouhodobý trend, kterým chceme dosáhnout toho, aby naše lesy byly druhově pestřejší, a tím i odolnější vůči škůdcům a změnám klimatu. Mezi nejčastěji vysazované listnáče patří buky, duby, lípy a javory,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Ministerstvo zemědělství tímto reaguje na nebývale vysokou kůrovcovou těžbu v roce 2019, jejíž objem činil 22,8 milionu m3 z celkové nahodilé těžby 30,9 milionu m3 dřeva. Například v roce 2018 dosáhla kůrovcová těžba 13 milionů m3, zatímco v roce 2017 to bylo 5,9 milionu m3. Těžbou se z lesů odstraňují stromy napadené kůrovcem, takže se brání jeho dalšímu šíření.
Opatření přijatá Ministerstvem zemědělství (MZe) uvolnila ruce vlastníkům a hospodářům, protože prodloužila lhůtu k zalesnění, což napomohlo k přirozené obnově kalamitních holin. MZe také zmírnilo pravidla pro přenos sadebního materiálu, aby mohla být využita co nejpestřejší dřevinná skladba.*
