Evropský antibiotický den

18. listopad je dnem, kdy si připomínáme význam antibiotik pro zdraví zvířat a lidí. Evropský antibiotický den je celoevropskou zdravotnickou iniciativou, jejímž cílem je poukázat na uvážlivé používání antibiotik u lidí a zvířat. Výzkumný ústav veterinárního lékařství (VÚVeL) se k této inciativě hlásí, což je možné doložit řadou aktivit hrazených z různých zdrojů a z nich vzniklých výstupů – ať už publikačních nebo aplikovaných.

Jak informuje tisková zpráva ústavu, vědecké týmy sledují a zkoumají účinnost antibiotik z mnoha směrů, zejména pak rezistenci k antibiotikům. Zkoumání rezistence k antibiotikům patří mezi priority a má společné „motto“:
„Laboratorní vyšetření a interpretace výsledků, základní podmínka správného použití antimikrobiálních látek jako základ efektivnosti léčby a také prevence rezistence na antimikrobika.“
„Na VÚVeL jsou v rámci výzkumných projektů nebo komerčních aktivit běžně stanovovány rezistence bakteriálních patogenů k antibiotikům jako součást bakteriologického vyšetření vzorků, zejména u hospodářských zvířat. Výsledky stanovení rezistencí bakteriálních patogenů k antibiotikům jsou sledovány průběžně a vyhodnocovány v pravidelných intervalech. Výsledky jsou pravidelně prezentovány v odborných impaktovaných nebo recenzovaných časopisech.
VÚVeL se také podílel na vzniku Národního programu sledování rezistencí veterinárně významných patogenů, který je realizován od roku 2015.
V současné době je VÚVeL výrobcem diagnostických setů, na kterých je sledování rezistencí veterinárně významných patogenů prováděno.“ uvedla MVDr. Kateřina Nedbalcová, Ph.D., z
Oddělení infekčních chorob a preventivní medicíny, mj. také členka Antibiotické komise  Ministerstva zemědělství ČR.
Problematika rezistence k antibiotikům je komplexní problém, který vzniká mnohokrát z důvodů volby nesprávného typu antibiotika, nebo nesprávného dávkování.
Z těchto důvodů jsou na VÚVeL řešeny projekty, jejichž cílem je snížení, resp. přesné používání antibiotik v praxi.
MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., hlavní řešitelka několika projektů Národní agentury pro zemědělský výzkum, které se věnují digitalizaci zdravotní dokumentace u hospodářských zvířat, mj. řekla:
„V ČR sice mají jak farmáři, tak veterinární lékaři již obdobně dlouho povinnost vést záznamy o použití léčiv, ale nikomu je nepředávají a až na výjimky se s nimi také mnoho nepracuje.   Digitalizace zdravotní dokumentace u hospodářských zvířat je základní předpoklad, aby zaevidované údaje mohly být zpracovány či sdíleny, vyhodnoceny a mohly pak posloužit
o          farmářům a veterinárním lékařům pro řízení zdraví zvířat,
o          dalším zainteresovaným kruhům ať státním či podnikatelským,
o          a ve svém důsledku nejširší společnosti.
Zatím největšího uplatnění výstupů našich projektů jsme dosáhli u dojeného skotu, u kterého námi vyvinutou  webovou aplikaci používá na 160 chovatelů a stále jich přibývá“
Veškeré aktivity v oblasti výzkumu a vývoje v oblasti rezistence k antibiotikům jsou směřovány tak, aby odpovídaly evropským a světovým koncepcím podporovaným WHO/FAO/OIE. Na těchto principech je také postavena česká antibiotická politika.
Rezistence  k antibiotikům je,  jak již bylo řečeno komplexní problém a vědci úzce spolupracují s dalšími institucemi, jako je např. Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv.
Dalším a velmi důležitým podporovatelem aktivit vedoucích k uvážlivému používání antibiotik je v rámci Akčního plánu Národního antibiotického programu ČR (2019–2022) Ministerstvo zemědělství ČR.
„Detekce rezistence je důležitá, ale z pohledu výzkumu je důležité přispívat také k hledání cest, jak to dělat bez antibiotik – zlepšovat zdravotní stav zvířat vakcinacemi, programy kontroly infekčních nemocí u hospodářských zvířat, krmnými doplňky. Část aktivit je také o hledání a testování alternativ k antibiotikům – fágy nebo antibakteriální peptidy. Velká pozornost je věnována také využití probiotických kultur,“  uvedl na závěr MVDr. Martin Faldyna, Ph.D., ředitel VÚVeL.*