Evropská komise včera přišla s návrhem takzvaného klimatického zákona, podle něhož bude Evropská unie muset do poloviny století vyvážit všechny emise skleníkových plynů ekologickými opatřeními. Nařízení nepočítá s okamžitým zpřísněním limitů k roku 2030, po němž volají některé země, Evropský parlament či klimatičtí aktivisté. Dává však unijní exekutivě možnost v budoucnu rozhodovat o úpravách krátkodobých klimatických cílů EU bez přímého souhlasu členských států či europarlamentu, což patrně narazí na odpor části zemí.
Nová regulace má být základním pilířem Zelené dohody pro Evropu, tedy dlouhodobé strategie přechodu k ekologicky šetrnému způsobu života, kterou chce prosadit předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.
"Klimatický zákon převádí náš politický závazek do práva a my se jím nevratně vydáváme na cestu k udržitelnější budoucnosti... Udává směr naší strategii zeleného růstu a zaručuje, že přechod bude postupný a spravedlivý," řekla šéfka komise. Klimatická odpovědnost je podle ní především závazkem vůči mladé generaci, kterou na včerejším jednání komise reprezentovala švédská aktivistka Greta Thunbergová, již komisaři pozvali jako zvláštního hosta.
Tvář celosvětového protestního hnutí však označila návrh za "kapitulaci", protože zatím nestanovuje přísnější cíle pro nejbližší roky. "Nepotřebujeme jen závazky pro roky 2030 nebo 2050. Nejvíce ze všeho je potřebujeme pro rok 2020 a každý další měsíc a rok," uvedla v otevřeném dopise komisi.*
