Deficit sladké vody je větší hrozba než oxid uhličitý

Deficit sladké vody je větší hrozba než zvyšující se koncentrace oxidu uhličitého z průmyslu a dopravy. Na území České republiky prší a odtéká stále stejně vody, ale přesto jí ubývá. Důvodem je její vypařování kvůli kácení stromů, pěstování špatných plodin a špatnému zemědělství. Na konferenci Města budoucnosti propojené internetem věcí pořádané Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) v Praze to řekl architekt a člen mezinárodního projektu Smart Biotic Pump Hynek Gloser. Řešením jsou podle něj mimo jiné vodní koridory, umělé přehrady a inteligentní sítě regulující výrobu a spotřebu elektřiny.

"Největším nebezpečím pro tuto planetu je vysychání. Výsledky jsou patrné, patří mezi ně nedostatek vody a vegetace, tání ledovců. Může to vyústit ve válku a v takzvané nové otroctví. Prognózy, u kterých jsme se domnívali, že nastanou až po roce 2100, nastanou už kolem roku 2050 a možná i dřív," uvedl Gloser. Naprostou ztrátu vody způsobí podle Glosera vymizení vegetace a naopak. Jde hlavně o lesy, které fungují na základě biotické pumpy. Pohltí takové množství vody, že vytvoří podtlak a ten udržuje vlhkost nízko nad územím. Gloser je členem projektu Smart Biotic Pump, která posiluje tento koloběh vody momentálně na pouštích a dalších suchem postižených místech. "Pokud se podaří v pouštích vypěstovat dostatečné množství vegetace ve správné rostlinné skladbě, je možné restartovat a znovu nastavit princip biotické pumpy," sdělil Gloser, Podle architekta je nutné, aby existovaly senzorické sítě, které sledují stavy jednotlivých částí krajiny. Ty se musí kombinovat s daty z monitoringu země, potřeba budou nové vizualizační metody. Spolupráce je nutná napříč vědními obory. Jako řešení nedostatku vody Gloser navrhl odsolovací zařízení či úpravny vody, systémy odkanalizování a efektivní čističky vod. Dále tvorbu dostatku substrátů, skleníků a zavlažovaných vod v krajině a pěstování nových vegetačních povrchů zejména lesních porostů. "Kdybychom dokázali zvýšit plochu lesů o 15 procent, tedy šest milionů kilometrů čtverečních, dokážeme zcela eliminovat vyšší produkci oxidu uhličitého z průmyslu a dopravy," doplnil Gloser.*

 

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down