Malá vodní díla a terénní úpravy sloužící k zachycování vody by mohly do budoucna vznikat pouze na ohlášení vodoprávnímu úřadu. Pro jejich budování by podle stavebního zákona stačil územní souhlas místo územního rozhodnutí. Počítá s tím novela stavebního zákona z pera poslanců ČSSD, ANO, KSČM a SPD, kterou v úvodním kole podpořila sněmovna. Předkladatelé tak chtějí usnadnit vznik opatření, která by v krajině pomáhala zachycovat vodu.
Návrh vychází ze záměru, který loni v létě předložil ministr zemědělství Miroslav Toman. Vláda k návrhu zaujala neutrální stanovisko, měla k němu ale výhrady. Za krok správným směrem označil předlohu zpravodaj Martin Kupka. Navrhované opatření se má týkat terénních úprav a vodních děl s výškou hráze do 1,5 metru o rozloze do dvou hektarů. Pro terénní úpravy by navíc nemělo být nutné ani ohlášení, ani stavební povolení.
Oba druhy staveb by navíc měly získat výjimku ze stavebního zákona, který uvádí, že územní souhlas je možné vydat jen v případě, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Nově by mělo podle poslaneckého návrhu platit, že stavební úřad vysloví souhlas, pokud bude mít od vodoprávního úřadu kladné stanovisko.
Vládě se však nelíbí například dvouhektarový limit pro vodní díla. Považuje ho za předimenzovaný pro zjednodušující postupy. Podle kabinetu by bylo vhodné ho přehodnotit s ohledem na povodňové riziko při případném protržení hráze. Vláda také upozorňuje, že návrh může omezit práva vlastníků vodních děl a držitelů povolení k nakládání s vodami, kteří by byli navrhovanou novelou vyloučeni z účasti na rozhodování o výstavbě těchto vodních děl v rámci řízení o nakládání s vodami.*
