Zpracovatelé řeší propad z ruského embarga

Jihočeská Madeta, největší zpracovatel mléka v České republice, zvýšila v pololetí tržby nad tři miliardy korun a vzrostl jí meziročně i zisk, do jejího celoročního výsledku se však pravděpodobně promítne ruský zákaz dovozu mléčných výrobků. Ztráty očekává také společnost Hamé, přestože většinu zboží pro ruský trh vyrábí ve svém tamním závodě.

Z Madety směřovalo loni asi 20 procent zboží do zahraničí a slibně se vyvíjel právě obchod s Ruskem. „Čtyři pět let se snažíme dostat v co největších objemech na ruský trh, když se nám to podaří, a indexově to narůstá neuvěřitelně, z 200 milionů korun bychom mohli být v příštím roce na třistamilionových tržbách, tak se to zhatí,“ uvedl předseda představenstva Milan Teplý. Největší dopad sankce budou mít na českokrumlovský závod, kde se vyrábí Rusy velmi oblíbená niva, jejíž export meziročně nejrychleji rostl. Do povolení vývozu do Ruska navíc firma investovala miliony korun. Madeta kvůli sankcím musela v tomto závodě omezit výrobu. Běžně se tam pracovalo šest dnů v týdnu, minulý týden se vyrábělo jenom tři a tento týden výroba najede na čtyři dny. „Propouštění zaměstnanců je až to nejkrajnější řešení, zatím není na pořadu dne,“ uvedla mluvčí společnosti Marta Faktorová.

Madeta letos bude letos také investovat do modernizace svých provozů celkem 175 milionů korun. „K již dokončené investici patří také rozšíření kapacity pro výrobu sýrů niva v Českém Krumlově, ke které jsme přistoupili kvůli stoupajícímu množství vyvážené nivy na ruský trh, což se ve světle událostí z minulých dnů momentálně jeví jako investice zbytečná,“ řekl Teplý.

Madetě se naštěstí podařilo zobchodovat zboží vrácené z Ruska. Kamiony naložené výrobky přijely zpět do země hned poté, co Rusko zveřejnilo seznam zemědělských a potravinářských produktů, na které uvalilo embargo. „Vrátily se nám kamiony naložené našimi výrobky, mimo jiné skoro 15 tunami nivy. Měsíčně na ruský trh putovalo celkem 60 tun, na český pro porovnání 20 tun,“ uvedla mluvčí. Vrácené bochníky nivy se po rozbalení a následném nezbytném ošetření a kontrole přebalily z ruských do českých obalů a podařilo se je zobchodovat v tuzemských řetězcích. Výrobky s etiketami v azbuce, u nichž by přebalení bylo příliš nákladné, jako například porce nivy a sýrové dorty, se prodávají v podnikové kantýně. „Zájem je velký, denně se například v českobudějovické kantýně prodá tisíc kusů Zlaté nivy v porcích,“ uvedla mluvčí.
Také potravinářská firma Hamé řeší následky ruského embarga, i když podle mluvčího společnosti Petra Kopáčka je pro ni v tuto chvíli přímý dopad ruských sankcí minimální. Jak uvedl, 85 procent dodávek pro ruský trh zajišťuje její tamní závod, který produkuje paštiky, kečupy a kojenecké výživy a v současnosti jede naplno. Hamé letos plánovalo utržit na ruském trhu zhruba 900 milionů korun, což je skoro 20 procent celkových tržeb. Z ČR dováželo přibližně 15 procent výrobků.
„Je třeba zdůraznit, že potenciální rizika jsou velká a situace se může rychle změnit. Do ruského závodu se nyní snažíme přesunout výrobu ještě větší části našich produktů určených pro ruský trh, aby se ještě dále snížil podíl našeho přímého exportu do této země a omezilo se tak případné riziko,“ uvedl Kopáček. Hamé se ale kromě přímého dopadu ruských sankcí obává také dlouhodobějších negativních vlivů, které se obtížně vyčíslují.
„Nevíme například, do jaké míry bude mít současná situace vliv na chování ruských spotřebitelů, u nichž hrozí ztráta dobrého jména českých výrobků, kterou se za poslední roky podařilo v mnoha hospodářských odvětvích vybudovat. Pro mnoho firem včetně naší je ruský trh mimořádně významné odbytiště a jeho případná ztráta by měla vážné následky,“ konstatoval Kopáček.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *