Zemědělci diskutovali i o zákazu přípravků na ochranu rostlin

O otázce zákazu přípravků na ochranu rostlin hovořil také v rámci kulatého stolu, který se konal letos na podzim v rámci pardubických dožínek, viceprezident Agrární komory ČR Leoš Říha s tím, že řada látek se zakazuje a neexistuje za ně adekvátní náhrada. „Mluví se o zákazu účinných látek typu glyfosátu, ale nehovoří se o tom, jakou máme alternativu,“ doplni a poukázal rovněž na zákaz neonikotinoidů, kdy se moření osiva se nahradí třemi foliárními přípravky. „Nevím, jestli je to ekopostup,“ dodal.

Říha upozornil na to, že počet registrovaných přípravků na ochranu rostlin není u všech komodit tak velký jako třeba u obilovin. „U některých existují dva tři přípravky, které se mohou používat,“ poznamenal a poukázal i na problematiku pásem ochrany vod. „Pokud není alternativa, měli bychom o zákazech těchto látek silně diskutovat,“ podotkl.
Náměstek ministra zemědělství Petr Jílek poznamenal, v případě používání přípravků na ochranu rostlin se úřad snaží ve spolupráci s nevládními organizacemi reagovat na kritiku ze strany veřejnosti. „Proto ministr zemědělství přišel s iniciativou na určité omezení používání glyfosátu od 1. ledna 2019,“ podotkl s tím, že omezení je směrováno na porosty plodin pro potravinářské účely. Podle Jílka se nebude týkat osivářských a semenářských porostů a podobně. „Primárně bude zahrnovat desikaci a opatření proti nadužívání těchto látek. Neznamená to plošný zákaz,“ konstatoval Jílek. „Chceme jít krok za krokem tak, abychom připravili zemědělství na očekávaný zákaz glyfosátu za pět let,“ dodal.
Mnohem komplikovanější situace je podle něj právě v oblasti neonikotinoidů, jejichž zákaz je zásadním zásahem do konkurenceschopnosti, zejména pěstování cukrovky nebo máku. „Tímto zákazem se vracíme do 80. let,“ míní s tím, že si vyhodnocují dopady. V těchto případech by se měla přijmout výjimka, která bude platit pro cukrovku a pro mák. Podle něj globální zákazy mají totiž různé dopady pro různé členské státy. „Máme tu národní akční plán a není možné jít cestou snižování konkurenceschopnosti,“ prohlásil.
Europoslanec Pavel Poc, který zasedá ve zvláštním evropském výboru pro povolování pesticidů, podotkl, že účinné látky se autorizují na úrovni Evropské unie. Česká republika je podle něj v autorizaci nových látek poměrně pomalá, v této zemi není autorizována žádná účinná látka. Podle něj v roce 2009 bylo v rámci Evropské unie povoleno 223 látek, letos pak bylo povoleno již 319 aktivních látek, prostředků na ochranu rostlin. „Mýtus, že na evropské úrovni dochází ke snižování počtu aktivních látek je vyvrácen,“ podotkl. Otázkou podle Poce je, jestli by nebylo možné urychlit autorizaci nových přípravků na úrovni členského státu. Právě současný systém schvalování přípravků na ochranu rostlin včetně kontroverzního glyfosátu, má podrobně zkoumat zvláštní Výbor pro povolování pesticidů.
Podpora citlivých komodit
Říha také poukázal na podporu citlivých komodit, která by měla být ve všech zemích stejná. Podle Říhy zemědělci potřebují, aby sazby na citlivé komodity z evropských peněz byly vyšší. Například přestože se pro národní podpory chovu skotu a produkce mléka udělalo hodně, pořád je podpora litru mléka o nějaké tříkoruny nižší než v Německu,“ podotkl. Připomněl rovněž, že do citlivých komodit by mělo být zahrnuto i vepřové maso. „Jestliže je Česká republika u vepřového masa soběstačná ze 40 procent, už z toho titulu by to měla být automaticky citlivá komodita,“ míní.
Radní Pardubického kraje pro zemědělství, venkov a životní prostředí Václav Kroutil uvedl, že dnes si velmi dobře uvědomujeme potřebu soběstačnosti, spíše nezávislosti na Evropské unii. „Pokud nemáme vlastní potraviny, tak jsme snadno napadnutelní,“ prohlásil.
Říha se ohlédl za letošním vegetačním rokem, který byl extrémní z hlediska vysokých teplot, nedostatku srážek. „Jako zemědělci doufáme, že to není nějaké pravidlo. Kdyby na stejném místě se opakovalo to samé, byl by to velký průšvih, který by změnil pohled Evropanů na zemědělství, změnil pohled Evropanů na potraviny,“ zdůraznil s tím, že by si tak vzpomněli, co znamená soběstačnost v potravinách.
Připomněl, že v Pardubickém kraji za prvních sedm měsíců letošního roku spadlo pouze 58 procent dlouhodobého srážkového průměru. Z tohoto pohledu na tom byl v rámci České republiky nejhůře, ČR v průměru vykázala 72 procent dlouhodobých srážek. Kromě nedostatku srážek přišly i výsušné větry, což se promítlo ve výnosech, jejichž propad v Pardubickém kraji představoval u obilnin 15 procent a více. Říha zdůraznil, že daleko větší byl však propad objemných krmiv, a to kolem 40 až 50 procent. „Je to o to horší, že živočišná výroba je na hraně. Pomoc je důležitá a bojujeme o to, aby byla jednoduchá a rychlá,“ poznamenal. Místopředseda Zemědělského svazu ČR Jaroslav Švec upozornil, že dopady sucha v živočišné výrobě se budou projevovat ne hned teď, ale minimálně do června příštího roku. „Je to propad, který v řadě podniků, řadě chovatelů vede k zamyšlení, zda dál chovat skot a zda ho chovat ve stávajícím počtu,“ řekl. Potvrdil, že zemědělci se budou potýkat s tím, že je nejen málo krmení, ale vzhledem k průběhu počasí nebude ani kvalitní. Podle Říhy jako první kvůli suchu odcházely louky extenzivní a biolouky.
Říha poukázal rovněž na letošní problém pěstování luskovin, kdy se jejich pěstitelé museli potýkat nejen se suchem, ale i s tím, že v rámci greeningu u nich nemohli být používány přípravky na ochranu rostlin. Podle Říhy z letošního sucha vyplynulo několik poučení. „Jednak řepka, plodina, která je často zatracovaná, tak u nás dala výnos 3,57 tuny z hektaru, vloni 3,20 tuny z hektaru. To znamenám, že řepka si dokázala na rozdíl od ozimé pšenice využít podzimní vláhu,“ podotkl. „Co se týká boje proti suchu, nejsem si jistý, zda všechny věci bereme za správný konec. I erozní půda pojme více vody, než půda pod logistickými centry. Tam jde opravdu o nenávratné ničení půdy,“ konstatoval. Podle něj základním, co zadržuje vodu, je dostatek organické hmoty v půdě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *