Udržitelnost je komplexní problém

V průzkumech sice mnoho lidí tvrdí, že jsou připraveni kupovat potraviny vyprodukované udržitelným způsobem, ale jejich skutečné nákupní chování tomu neodpovídá. Ve velké míře se totiž řídí cenou. Uvedl to prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Tomáš Prouza na on-line konferenci From farm to fork, kterou pořádala Česká společnost pro jakost. Zaměřila se na novinky a trendy v oblasti kvality potravinářského řetězce, včetně nových strategií Evropské komise, odpovědného chování obchodních řetězců, možnosti digitalizace a robotizace v zemědělství a potravinářství.

Podle Prouzy témata udržitelnosti, ekologie, zemědělství nejsou nikde na předních místech ve volebních programech politických stran. Pokud se do nich nezapojí stát, výsledky budou horší. „Být udržitelný není jen marketingový slogan, ale je to komplexní problém, který nemá jednoduché řešení,“ míní Prouza. Přitom podle něj není pochyb o tom, že trvale udržitelná produkce potravin je třeba v souvislosti s tím, jak roste počet lidí v Evropě, požadavky na kvalitu a množství potravin. „Pokud nechceme vozit potraviny přes polovinu světa, musíme přijít s řešením, jak si udržet kvalitní potraviny,“ prohlásil. Cílem strategie Farm to fork je najít srozumitelné kompromisy mezi ochranou přírody, fungováním potravinových systémů a biologickou rozmanitostí, aby si lidé neničili životní prostředí monokulturami jako v minulosti. Má ochránit zdraví, životní podmínky a nezničit naši konkurenceschopnost, doplnil. Podle Prouzy je důležité, aby se spotřebovávalo v místech, kde se vyrábí. V souvislosti s tím prezident SOCR zmínil i jednu z velkých slabostí ČR. „Máme zemědělce, kteří umějí vyrobit, ale ve srovnání s okolními zeměmi nám chybí kvalitní skladovací prostory. Můžeme sice vypěstovat víc cibule, ale pokud nám v dubnu shnije, je to zbytečné. Tady je třeba domýšlet celý řetězec,“ míní. Právě skladování, balení a zpracování potravin je pro ČR velmi důležité. „My jsme ale potravinová montovna, suroviny vyvážíme do zahraničí, tam je necháme zpracovat a zpátky dovážíme zpracované potraviny. To je ta nejhorší možná strategie, jaká může být,“ dodal a poukázal rovněž na důležitost minimalizace plýtvání v celém potravinovém řetězci a lepší informovanost spotřebitele o původu potravin, či jejich výživové hodnotě. Připomněl i význam snižování používání pesticidů a ochrany půdy, pro kterou se udělalo zatím poměrně málo. Českému zemědělství podle něj může hodně pomoci ekologické obhospodařování půdy. Řekl, že zákazníci mají velký zájem o biopotraviny.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *