Spolupráce výzkumu s praxí

Stále existuje trvalé vakuum mezi výzkumem a zemědělskou praxí. Proto je důležité aplikovat výsledky zemědělské výzkumu do praxe, jde ale jen o ty výsledky, které mají nějakou užitnou hodnotu a mohou posunout naše zemědělství vpřed. Uvedla to ředitelka odboru výzkumu, vzdělávání a poradenství ministerstva zemědělství Olga Chmelíková na plenárním zasedání České akademie zemědělských věd, které se minulý týden konalo v Praze.

Podle ní se ale nesmí zkoumat již vyzkoumané. „Musíme se zaměřit na to, co naše zemědělství opravdu potřebuje,“ zdůraznila.„Na jedné straně máme totiž řešitele. Na druhé straně jde o to, aby výzkum byl motivován praxí a zemědělci, veterináři nebo vodohospodáři jasně definovali to, co je trápí a z jakého pohledu je to třeba řešit,“ vysvětlila. Ministerstvo zemědělství podle ní chce prosazovat politiku komplexního výzkumu, to znamená  že bude podporovat jak základní, tak aplikovaný výzkum a přenos jeho výsledků do praxe. „Proto je důležité, aby se ve vašich řadách zrodili styční pracovníci, kteří by dokázali přiblížit výsledky výzkumu vzniklého ve vašich organizacích jakémukoliv zemědělci v republice,“ obrátila se směrem k zástupcům výzkumných institucí s tím, že jen tak má zemědělský aplikovaný výzkum svůj význam a jeho financování své opodstatnění. Chmelíková rovněž připomněla důležitost evropské spolupráce ve výzkumu. Podle ní nemá smysl vynakládat prostředky na výzkumné projekty, které již byly řešeny výzkumnými týmy v jiných zemích. „To je jeden z důvodů, proč Evropská komise trvá na vybudování sítě evropského inovačního partnerství,“ podotkla s tím, že v České republice bude tato oblast ošetřena v rámci Programu rozvoje venkova. Připomněla, že v letošním roce vydává ministerstvo zemědělství na výzkum a vývoj celkem 774 milionů korun, přičemž institucionální podpora bude tvořit 395,652 milionu korun. Příští rok to bude 819 milionů korun. Na rok 2016 ministerstvo zemědělství z rozpočtu požaduje 859,653 milionu korun a na následující rok 945,653 milionu korun. „V roce 2017 by totiž ministerstvo zemědělství chtělo vyhlásit nový program v této oblasti s pracovním názvem Země,“ podotkla a poukázala na to, že existují názory, že zemědělský výzkum nemá dostatečné výsledky na to, aby byl více podporován. „S tím to stanoviskem se neztotožňuji, protože nejsou dobře nastavena příslušná hodnotící kriteria pro zemědělský výzkum,“ řekla s tím, že právě od toho se vyvíjí problém. V této souvislosti také poznamenala, že ministerstvo zemědělství nemůže schválit hodnocení výsledku výzkumů, který upřednostňuje základní výzkum před aplikovaným. „Nelze se přitom stále opírat jen o výsledky publikačního charakteru, které nemají dalšího využití,“ konstatovala Chmelíková a podotkla, že zemědělský výzkum má svá specifika a své poslání, které je pevně spojeno se strategickou pozicí odvětví jako takového, a to podpořit dostatečnou a kvalitní produkcí potravin pro obyvatelstvo i řadu společenských aspektů týkajících se osídlení a rozvoj venkova a z toho právě vyplývá důraz na aplikační sféru.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *