Sklizeň hroznů byla letos vyšší

Úroda vinné révy se odhaduje o dvacet až třicet procent vyšší, než je desetiletý průměr v České republice na úrovni zhruba 5,1 tuny z hektaru. Přepočteno na hektolitry se sklidilo zhruba 700 až 800 tisíc hektolitrů vína. Vloni to bylo něco kolem 600 hektolitrů. Uvedl to výkonný ředitel Svazu vinařů ČR Martin Půček na diskusi Vliv sucha na vinohradnictví a vinařství v ČR, která se uskutečnila v Senátu v Praze.

Půček poznamenal, že výnos, který se v České republice odhaduje na úrovni sedm možná 7,5 tuny na hektar, je v sousedních zemích vyšší. V Rakousku se pohybuje kolem deseti tun a v Německu kolem 13,5 tuny na hektar. „Není to nějaká extrémní sklizeň z vinohradů,“ upozornil s tím, že po dvou letech, která byla poměrně špatná, se letošní ročník podařil zvládnout. Připomněl, že letošní rok byl velice zajímavý, šel z jednoho extrému do druhého. Vegetace začala prakticky úplně bez jara, réva odkvetla do konce května, což nebývá zvykem, normální květ je během června, přičemž do počátku září významně nepršelo. Letošní úrodu zachránil teprve déšť v první polovině září. Sklizeň hroznů na některých plochách začala již 10. srpna, což ani nejstarší vinaři nepamatují. První „muškáty“ se sklízejí kolem 25. srpna až počátkem září, běžně se se sklizní začíná kolem 10. září. Sklizeň byla ukončena kolem 10. října, přičemž běžně končí kolem 20. listopadu. Celková evropská sklizeň je na úrovni 1,176 milionu hektolitrů, pátá největší sklizeň za posledních dvacet let. Jen ve Španělsku je to meziroční nárůst o 33 procent, ve Francii o 28 procent a v Itálii o 16 procent.  Náměstek ministra zemědělství Petr Jílek připomněl, že sektor zemědělství trápí stále častěji se opakující se periody sucha, a to v letech 2015, 2017 a 2018. Ministerstvo se s tím snaží vypořádat formou koncepčních opatření, což jsou středně a dlouhodobá opatření, i ad hock okamžitých opatření a podpor, jde například o kompenzace, na které letos vláda schválila dvě miliardy, z čehož první miliarda se vyplácí. „Vinná réva byla však vyhodnocena tak, že není způsobilá pro kompenzační podpory,“ podotkl s tím, že k dalším aktivitám patří vznik národní koalice pro boj proti suchu, kde jsou zástupci Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj. „Za sektor zemědělství se ubíráme dvěma cestami, a to zvyšováním retenční kapacity půdy, zejména zaváděním managementových opatření, a pak to jsou investiční opatření, jako je podpora závlah, a celá řada edukačních aktivit,“ sdělil. Podle Pavla Punčocháře ze sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství při řešení zemědělského sucha mohou pomoci i mokřady a rybníky, ale i způsob výroby. Podle něj závlahy sice mohu být řešením pro některé zemědělské plodiny, ale ne pro všechny. Viceprezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček poukázal na to, že problémy při budování závlahové soustavy jsou se vstupem na pozemky. Podle Punčocháře vedle zemědělského sucha je však třeba se vypořádat s hydrologickým suchem. Jeho řešením je akumulace vody ve velkých objemech, to znamená v přehradních nádržích. Ředitel Vinařského fondu ČR Jaroslav Machovec v této souvislosti uvítal, že se zvýší hladina nádrží Nové Mlýny.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *