Přísná regulace cílené editace genomu poškodí zemědělství, tvrdí vědci

Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (SDEU), podle kterého organismy získané moderními metodami pro cílenou editaci genomu podléhají stejně přísné regulaci jako geneticky modifikované, může podle vědců olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) nenávratně poškodit evropské zemědělství i životní prostředí a zároveň způsobit odliv inovací mimo EU. Vědci proto vyzvali premiéra Andreje Babiše a další politiky, aby se zasadili o změnu evropské legislativy v této oblasti.

„Získání odrůd zemědělských plodin přizpůsobených podmínkám měnícího se klimatu, odolných vůči chorobám a škůdcům, s vyšším výnosem a zlepšenou kvalitou není možné bez aplikace nových technik šlechtění. Bez takových odrůd pak nelze v budoucnu zajistit dostatek potravin pro rostoucí světovou populaci, aniž by bylo životní prostředí extrémně poškozováno pesticidy a vysokými dávkami minerálních hnojiv s následným ohrožením zdraví obyvatel planety,“ sdělil vědecký ředitel CRH Jaroslav Doležel.
Podle výzkumníků organismy získané cíleným editováním genomu neobsahují cizí geny, takže by měly podléhat stejným legislativním pravidlům jako rostliny šlechtěné tradičním postupem. Metoda cíleného editování s názvem CRISPR spočívá v tom, že výzkumníci umí v genomu „vypnout“ gen, jenž je nositelem konkrétní vlastnosti. Díky tomu lze získat rostliny například odolné vůči suchu či chorobám. Právě tímto výzkumem, zejména u hospodářsky významných plodin, se olomoučtí odborníci už léta zabývají. Vědci upozornili, že všechny domestikované plodiny vznikly mutacemi genomu planých předchůdců. Od poloviny minulého století jsou pak mutace vyvolávány uměle, a to působením chemických látek a radioaktivního záření. Tyto postupy ale podle vědců vyvolávají stovky či tisíce náhodných poškození dědičné informace s neznámými účinky.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *