Perspektivy venkova

Díky změnám v nastavení společné zemědělské politiky se ji daří začlenit do rozumného rámce. Venkov tím získal šanci tvorby nových pracovních míst tak, že v některých oblastech se bude jevit jako dobrým prostorem pro život, který má perspektivu. Uvedl to ministr zemědělství Marian Jurečka na nedávné národní konferenci Venkov, která se uskutečnila v Konstantinových Lázních. Snahou podle něj je, aby finanční prostředky, které se vkládají do zemědělství, byly navázány na konkrétní produkci.

Ministr připomněl, že v rámci Programu rozvoje venkova (PRV) do roku 2020 je šest klíčových priorit. Jednou z nich je i podpora znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a potravinářství. Na ní z rozpočtu PRV, který činí zhruba 84 miliardy korun, směřuje 3,2 miliardy korun. Zajímavou prioritou je podle ministra zvýšení konkurenceschopnosti, na které je určeno 14,2 miliardy korun. „Jde víceméně o investice do zemědělství a potravinářství, což jsou prostředky, které půjdou do oblasti venkova a tudíž by měly nepřímo podpořit jeho rozvoj,“ poznamenal s tím, že je tady nová inovace, a to je podpora organizace potravinového řetězce, kam se řadí dobré životní podmínky zvířat, kam přijde pětiprocentní alokace, 4,2 miliardy korun. Největší koláč z rozpočtu PRV, asi 64 procent, ukrajuje podpora správné údržby krajiny s ohledem na environmentální aspekty. Na program Leader bylo nakonec vyčleněno 7,5 procenta, což je 6,3 miliardy korun. Podle něj i v nové zemědělské politice zůstávají hluchá místa proti minulému programovacímu období. Proto přistoupili k některým opatřením, jako je například posílení financování Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. „Jeho působení rozšiřujeme i na oblast podpory úvěrů mikropodniků. Během ledna až února by měly být zveřejněny podmínky čerpání ,“ poznamenal. Podle ministra hluchá okénka jsou i v oblasti obnovy drobného kulturního dědictví. „Připravili jsme národní dotační titul, který bude zahrnovat obnovu kulturního dědictví, na něž nebude možné čerpat prostředky z integračního regionální operačního programu nebo prostřednictvím ministerstva kultury,“ řekl Jurečka, který tento program chce ještě rozšířit například o obnovu polních cest, alejí a podobně. „Jde o věci, které je potřeba dělat, ale v daném místě se v tu dobu nerealizuje komplexní pozemková úprava,“ poznamenal. Zatím je na toto opatření navržena alokace 50 milionů korun, ale ministr chce pro tento účel získat prostředky na úrovni 200 milionů korun. Zároveň zmínil problematiku pozemkových úprav. „Vidím tu velký dluh a chci, aby se znovu intenzivně rozeběhla jejich příprava. Díky personální poddimenzovanosti jsme nebyli v posledních dvou letech schopni vyčerpat ani stávající prostředky, které jsme měli na pozemkové úpravy,“ sdělil s tím, že finanční prostředky tam jsou, Státní pozemkový úřad přijal 130 lidí, nyní v další vlně přijme asi 80 pracovníků. Ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd Jiří Hladík poukázal na to, že rozvoj venkova je svázán s obděláváním zemědělské půdy. „Musíme proto dělat všechno pro to, aby tu venkov mohl být i za tisíc let,“ poznamenal a upozornil na ubývání zemědělské půdy a nutnost její ochrany. Hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs ve svém příspěvku podotkl, že venkov se vylidňuje, schopní mladí lidé odcházejí studovat do velkých měst a zpravidla se nevracejí. Důvodem jsou i nízké platy ve srovnání s velkými městy. Také podle předsedy Spolku pro obnovu venkova ČR Eduarda Kavaly český venkov papírově sice bytní, ale v reálu a v konkrétních území je tomu naopak. Proto je třeba se nad tím zamyslet na všech úrovních politiky, doplnil Šlajs. Podle Jurečky venkov ale není pouze o penězích, ale i o řadě dalších věcí, jako je například dostupnost služeb. O tom je podle něj třeba jednat i s ostatními resorty. „Znám spoustu obcí, které dnes až tak neřeší finanční problémy, ale řeší to, jak spolu lidé vycházejí, jaké tam jsou folklórní tradice nebo spolková činnost. Je důležité ukazovat, že tam žijí mladí lidé, úspěšní v podnikání,“ prohlásil ministr. Pavel Moulis z Ekologické farmy Moulisových uvedl, že jednou z možností, kde podnikat a vytvářet pracovní příležitosti, je cestovní ruch. „Možná je to právě ta cesta, která řeší stěhování lidí z venkova a hledání pracovních příležitostí v městech,“ podotkl, že turistika pomohla stabilizovat ekonomicky vlastní farmu a nalézt uplatnění pro členy rodiny. Moulisovi využili Operační program zemědělství a zrekonstruovali část hospodářské usedlosti na ubytovací zařízení s pěti lůžky. Nyní mají penzion s 20 lůžky. „V tom sehrála významnou roli láska mé manželky ke koním a dětem,“ řekl. Na základě toho Moulisovi rozvinuli chov koní s nabídkou vyjížděk a venkovskou pedagogiku. Pořádají  i příměstské tábory. „Začali jsme s jedním koněm, dnes jich máme 35 a v jezdeckém oddílu je zapsáno sto dětí,“ řekl Moulis.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *