Obnova lesů v Krušných horách potrvá ještě dvacet let

Obnova lesů v Krušných horách po imisní kalamitě z minulého století je na poloviční cestě. Potrvá ještě dvacet let, než poškozené porosty nahradí lesníci původními dřevinami. Práci jim komplikuje kloubnatka smrková, což je houbové onemocnění, a lesní zvěř, která okusuje mladé stromky. Práce na obnově porostů představili zástupci Lesů ČR. Podnik investoval v Krušných horách 2,5 miliardy korun a stejnou částku ještě potřebuje.

Ovzduší znečištěné průmyslem zničilo rozsáhlou oblast krušnohorských lesů v 70. a 80. letech minulého století. Zničeno bylo zhruba 70 procent lesů, uvedl krajský ředitel Lesů ČR Zdeněk Růžek. Silně poškozené a odumírající stromy tehdy lesníci nahradili odolnějšími dřevinami, jako je smrk pichlavý, bříza bradavičnatá a modřín opadavý. Byly to stromy nepůvodní, které nebyly zvyklé na horské prostředí, proto se postupně rozpadají a navíc smrk likviduje kloubnatka smrková, řekl Růžek.

Právě lesy v Krušných horách jsou kloubnatkou napadeny nejvíce v zemi. Proto bylo nutné urychlit obnovu, která byla původně naplánovaná na 60 až 70 let, uvedl lesní správce z Litvínova Pavel Rus. Rychleji to ale už podle něj nejde. Není možné vykácet všechny stromy najednou, protože by vznikla ekologická havárie, dodal Rus.

Rozšíření kloubnatky je na druhou stranu podle Rusa dokladem toho, že se na severu Čech vyčistilo ovzduší. Právě síra bránila rozvoji houbových onemocnění. Kloubnatka postihla veškeré pichlavé smrky v celých Krušných horách, to je jasným dokladem toho, že odsíření je perfektní, vysvětlil Rus. Strom napadený kloubnatkou umírá zhruba sedm let. Do lesů se vrací Hercynská směs, tedy smrk ztepilý v kombinaci s bukem lesním a jedlí bělokorou, řekl Růžek. V nižších nadmořských výškách lesníci vysadili listnáče.

Následky kyselých dešťů se naopak dodnes projevují v půdě. Loni začaly lesy s leteckým vápněním. Do půdy se tak vracejí důležité prvky vyplavené v minulosti kyselými exhalacemi. Vápní se 4500 hektarů lesa, v červnu by mělo být hotovo. Výrazně se tak zlepší kvalita půdy, uvedl výrobně technický ředitel Lesů ČR Václav Lidický.

Velké problémy působí také lesní zvěř, která okusuje stromky. Škody za loňský rok v Krušných horách vyčíslili lesníci na dva miliony korun.

Většinu nákladů na výsadbu stromků hradí společnost z vlastních zdrojů, část tvoří dotace. Lesy ČR v Krušných horách obhospodařují zhruba 60 procent lesů, žádat o peníze budou znovu také Evropskou unii. Mezi nejnákladnější položky patří stavba oplocenek, které chrání stromy před zvěří.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *