Nákazová situace u zvířat v České republice je nadále dobrá

I nadále platí, že nákazová situace u zvířat v České republice je díky spolupráci úředních veterinárních lékařů, chovatelů a soukromých veterinárních lékařů dobrá. Vyplývá to ze Zprávy o činnosti Státní veterinární správy ČR (SVS) v oblasti zdraví zvířat v roce 2015. O zprávě informoval mluvčí SVS Mgr. Petr Pejchal.

Příznivou nákazovou situaci v ČR potvrzují také mezinárodní statusy země prosté jednotlivých nákaz, které uděluje státům Evropská komise či Mezinárodní organizace pro zdraví zvířat (OIE). V roce 2015 plnila ČR kritéria pro status země prosté vztekliny, tuberkulózy, brucelózy a leukózy skotu, brucelózy ovcí, Aujeszkyho choroby prasat, slintavky a kulhavky a afrického moru koní. Nově v loňském roce ČR od OIE získala status země prosté moru malých přežvýkavců a především status země se zanedbatelným rizikem BSE, neboli nemoci šílených krav.

Státní veterinární správa ČR loni řešila podle Pejchala řadu případů výskytu či podezření na výskyt nebezpečných nákaz v chovech hospodářských zvířat. Jednalo se například o podezření na tuberkulózu skotu u několika zvířat v Pardubickém kraji či osm případů podezření na Schmallenberg virus u krav, ovcí a kozy ve třech různých regionech. Ve všech případech provedená vyšetření přítomnost nákazy vyloučila. Úřední veterinární lékaři zasahovali v několika regionech také u atypické formy klusavky. Inkriminovaná hospodářství budou po dobu dvou let pod přísnou veterinární kontrolou a všechna zvířata starší 18 měsíců zde budou vyšetřována na klusavku.

Co se týče volně žijících zvířat, byly zjištěny dva případy výskytu paramyxovirózy holubů u hrdliček, dva pozitivní případy brucelózy a 17 pozitivních případů tularémie u zajíců. V Praze byl potvrzen jeden případ vztekliny u netopýra. Vzteklina netopýrů je považována za specifickou variantu nákazy, proto jejím výskytem není dotčen statut státu prostého vztekliny, který má Česká republika od roku 2004. Rovněž byly zaznamenány nálezy svalovce (trichinel) u dvou divokých prasat a čtyř lišek. Kromě řešení nákaz se SVS zabývala rovněž hromadnými úhyny, a to zejména v souvislosti s otravami včel a ryb, kdy ve spolupráci s ostatními dozorovými organizacemi byl zjišťován důvod těchto hromadných úhynů s primárním cílem vyloučit nákazu, sdělil Pejchal.

V tuzemských chovech skotu probíhá od roku 2006 Národní program ozdravování od infekční bovinní rinotracheitidy skotu (IBR). Loni se dále úspěšně dařilo zvyšovat počet ozdravených chovů. Koncem roku 2015 tak bylo prostých nákazy takřka 96 procent hospodářství, na nichž se chová téměř 94 % veškerého skotu v ČR. S cílem zajistit zdravotní nezávadnost drůbežího masa a konzumních vajec pokračovaly v roce 2015 v chovech drůbeže Národní programy pro tlumení výskytu salmonel. K poklesu výskytu salmonel došlo ve všech sledovaných kategoriích.

V uplynulém roce dále probíhal také cílený monitoring u uhynulých divokých prasat, který byl spuštěn v reakci na výskyt afrického moru prasat v sousedním Polsku.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *