Ministři zemědělství Evropské unie schválili nařízení o biozemědělství

Česká republika včera v Lucembursku spolu s několika dalšími zeměmi Evropské unie hlasovala proti kompromisní podobě nařízení o ekologickém zemědělství. Návrh přesto Radou ministrů zemědělství prošel a nyní o něm budou diskutovat europoslanci. Podle českého ministra zemědělství Mariana Jurečky vadí České republice především způsob, jakým nařízení řeší otázku případně nalezených reziduí, tedy zbytkových látek, které v potravině nemají co dělat.

Návrh nařízení v podobě, kterou včera přes nesouhlas Česka a několika dalších zemí podpořili ministři zemědělství Evropské unie, předpokládá, že zemědělci musí být prokázáno úmyslné a vědomé použití nepovolené látky. A to je podle Jurečky zásadní problém, který může nabourat důvěru spotřebitele v bioprodukty. Ono není úplně jednoduché prokázat, zda to byl úmysl, či nebyl, podotkl.
V České republice v biopotravinách zbytkové látky, například pesticidy, nyní nesmí být vůbec. V případě jejich nálezu zemědělec o označení výrobku jako biopotraviny automaticky přichází. Příslušný výbor europarlamentu by se měl návrhem Evropské komise zabývat nejpozději v září. Podle Jurečky je právě tam nyní prostor pro další diskusi a úpravy v této otázce.
Také Slovensko nebylo s výslednou podobou kompromisu spokojeno. Kompromisní návrh, který byl dnes přijat, zohledňuje více výrobce a obchodníky než spotřebitele, což je chyba. Měli bychom lépe chránit právě spotřebitele, kteří za biopotraviny platí více než za běžné potraviny, řekl novinářům Jurečkův slovenský kolega Ĺubomír Jahnátek.

O nařízení diskutovali ministři zemědělství EU zhruba rok. Podle Jurečky se ČR podařilo do výsledné podoby návrhu prosadit některé výjimky. Z bezpečnostních důvodů například budou moci biozemědělci zbavovat skot rohů. Budou také moci používat osivo, které není příslušně certifikováno, protože ne vždy je bioosiva dostatečné množství.
Návrh v nyní přijaté podobě počítá i s méně přísným systémem kontrol, než jaké už dvě desetiletí platí v České republice. V Česku je certifikace obnovována každý rok, nyní bude možné na základě vyhodnocení rizik provádět kontroly jen jednou za dva a půl roku. Česko proto podle ministra Jurečky alespoň prosadilo, že vznikne pro celou unii jednotná definice právě pro míru rizikovosti.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *