Kůrovcové kácení v Jeseníkách rozděluje lesníky a ekology

Ekologové a správci lesů se na diskusním setkání v Jeseníku neshodli na tom, zda je nutné kvůli postupující kůrovcové kalamitě kácet stromy i v přírodních rezervacích Jeseníků. Zatímco ekologové a někteří odborníci tvrdí, že lesy v chráněných územích lze díky jejich značné schopnosti obnovy bez obav ponechat vlastnímu osudu, tak lesníci naopak upřednostňují preventivní zásahy, aby se kůrovec nerozšířil i do nepostižených horských oblastí Jeseníků se smrkovými porosty.

Podle Pavla Kindlmanna z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy by se v chráněných územích kácet kůrovcové dřevo nemělo, protože to postrádá smysl. Platí to hlavně pro horské smrčiny. „Stejně nestíháme vše kácet,“ míní Kindlmann. Podle něj má les obrovskou schopnost regenerace, což se ukázalo při kůrovcové kalamitě na Šumavě. V tamních lesích, kde se kůrovcové dřevo nekácelo, se na jednom hektaru samovolně uchytilo průměrně 6000 semenáčků stromů, což pro přirozenou obnovu lesa bohatě stačí. „Při zakládání lesa se jich na hektar používá 4500,“ podotkl Kindlmann.
Podle předsedy Společnosti přátel Jeseníků Ondřeje Bačíka by se na třetině plochy CHKO Jeseníky, kterou tvoří druhá a první zóna, mělo při boji proti kůrovci postupovat velmi citlivě. V nejcennější první zóně, která tvoří necelých deset procent CHKO Jeseníky, by pak lesníci zasahovat vůbec neměli. Platí to například pro rezervace Rejvíz a Suchý vrch. „Je třeba dát prostor přírodě,“ míní Bačík. V druhé ochranné zóně by správci lesů měli podle Bačíka postupovat opatrně bez holosečí a použití jedovatých chemických látek.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *