Komposty hledají cestu ke státním penězům

Snaha podpořit letos poprvé také hnojení organickými hnojivy se jako argument k udržení přirozené půdní úrodnosti setkává s obecným pochopením, pomineme-li možnou nelibost prodejců minerálních hnojiv. Připomínky však přicházejí ke způsobu, jaký ministerstvo zemědělství zvolilo pro podporu aplikace kompostů.

Příspěvek se totiž podle ministerského výkladu vztahuje výhradně na průmyslové komposty, které vyhláška k zákonu o hnojivech označuje jako 18.I.1.a. Nepatří sem tedy například organická hnojiva vyráběná ze statkových hnojiv termofilní aerobní fermentací (typ 18.I.1.b) nebo zpracovaná žížalami, organické hnojivo z melasy či kompost obsahující rašelinu. Rychlokompost typu „b“, který má vyšší obsah živin, tedy je kvalitnější, má ale smůlu oproti průmyslovému kompostu, který je už podle samotné vyhlášky méně kvalitní.
Proč ministerstvo rozhodlo o podpoře právě pouze průmyslového kompostu, vysvětluje Martin Fantyš, ředitel odboru strukturální politiky a ekologie: „Zatímco komposty typu „b“ se vyrábějí z druhotných surovin, které lze aplikovat přímo do půdy, tak průmyslové komposty zhodnocují i produkty, které by se normálně do půdy nedostaly. Proto jsme podporu zaměřili tak, aby se díky ní půda obohatila o další organickou hmotu.“
Jiří Dostál, poradce společnosti Agroeko Žamberk, však toto vymezení podpory považuje za diskriminační. Připouští oprávněnost argumentu, že produkty, z nichž se rychlokomposty vyrábějí (prasečí kejda, drůbeží podestýlka, sláma), se na pole dostanou běžněji než suroviny pro průmyslový kompost. „Je potřeba si ale uvědomit, že aerobní fermentory se stavěly hlavně tam, kde se kejda a drůbeží odpad nedaly využít pro vysokou koncentraci. Tím, že se zpracují, zhodnotí se obsah živin a koncentrované hnojivo se může dopravit i do vzdálenějších míst. Tedy hlavně do oblastí, kde je nízká koncentrace zvířat a bilance organických živin v půdě je o to víc alarmující,“ oponuje Dostál. Odmítá i případné výhrady, že v rychlokompostech mohou být toxické látky: „Pro tato hnojiva platí stejně přísná norma jako pro průmyslové komposty, jinak by nemohly být zaregistrovány.“
Podle výkladu MZe by neměli dostat dotaci na hnojení kompostem třeba ti zemědělci, kteří budou aplikovat kompost typu „b“ od společnosti Bioprodukt Knapovec. Její ředitel Ladislav Marek se pochopitelně brání: „Ve vládním nařízení č. 344 se hovořilo o podpoře organického hnojení, ale metodický pokyn MZe, který má divnou právní sílu, zúžil její poskytování pouze na průmyslové komposty. Naši zákazníci, kteří si při vědomí této podpory hnojivo objednali, už také požádali o dotace.“ Ředitel Marek také ujistil, že nebudou rychlokompost zdražovat, jak se údajně chystají někteří výrobci v souvislosti s poskytováním státní podpory.
Představy, že stát přispěje na rozmetání „každé kupy hnoje z hnojiště za chalupou“, jsou ale dost zkreslené. Mezi odpadem ze zemědělské výroby (podle zákona o odpadech) a hnojivem (podle zákona o hnojivech) je totiž rozdíl. Odpad se musí přepracovat na výrobek a ÚKZÚZ, který bude na komposty udělovat registraci nezbytnou pro přiznání podpory, bude předně prověřovat, zda byla dodržena požadovaná technologie kompostování a chtít o tom také náležité doklady. Dodejme, že nezbytnou registraci od ÚKZÚZ zatím neměl pro průmyslový kompost ke konci dubna žádný subjekt. Výrobcům kompostů typu „b“ se přece jen otevírá cesta, jak odběratelé jejich hnojiv dosáhnou na příspěvek od státu. Firmy svůj produkt před dodáním „dokompostují“, prostě nechají někde ležet. Vyšší kvalita se přece dá vždy snížit.
Na podporu aplikace průmyslového kompostu byly podle tiskového mluvčího Pavla Kováře podány žádosti na celkové množství 203 tisíc tun. Aby zájemci skutečně obdrželi peníze, musí do 31. října dodat potřebné doklady. Čím více bude kladně vyřízených žádostí a požadovaným kompostem vyhnojených hektarů, tím bude podpora nižší. Při hodnotě 1,5 bodu na tunu kompostu však může jít o zajímavou injekci. Bylo by škoda, kdyby se program nepodařilo v praxi doladit a využít. Už jen z důvodu, že v koncepci podpůrných programů navrhované od příštího roku MZe s žádným jiným konkrétním návrhem nepřichází. Počítá, že východiskem propříště budou zkušenosti z letošního roku.
Závěrem ještě jedna rada: Výrobci kompostů se mají se žádostmi o registraci svého hnojiva obracet přímo na ÚKZÚZ, Za opravnou, 150 06 Praha 5-Motol. Cesta přes další firmy znamená jen zbytečnou prodlevu a náklady.
Táňa Králová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *