Ekologické organizace líčí velkoprodukci masa negativně

Netradiční podrobnou analýzu dnešního globalizovaného masného průmyslu přináší česká verze publikace Atlas masa, kterou na včerejší tiskové konferenci představili zástupci ekologických organizací. Publikace líčí velkoprodukci masa negativně. Jako prospěšnější, avšak dražší alternativu předkládá návrat k méně koncentrovaným chovům na menších statcích či bioprodukci.

Podle Vojtěcha Koteckého z Hnutí Duha není cílem publikace brojit proti konzumaci masa a chovu zvířat na maso, které jsou součástí české kultury, či vybízet k vegetariánství. Protože podle něj nebýt produkce masa, neměli bychom v naší krajině louky a pastviny, které jsou součástí tváře naší země. Atlas má, jak řekl, upozornit na vzrůstající koncentraci oboru v posledních desetiletích, jeho industrializaci a s tím spojená negativa.

Dokument plný grafů, datových tabulek a map například upozorňuje na to, že téměř 90 procent prasat je dnes poráženo na jatkách patřících pouze desítce velkých korporací. Největší z nich, brazilská JBS každý den porazí 70 000 prasat a 85 000 kusů skotu.
Zvířata v českém zemědělství dostávají podle atlasu na každý kilogram své váhy 83 miligramů antibakteriálních látek. V důsledku nadužívání antibiotik dvě třetiny vepřového v amerických supermarketech prý už obsahují bakterie odolné vůči antibiotikům.

Ekologové při představování brožury upozornili také na nesmyslnost a škodlivost dovozů krmných plodin do Evropy. České zemědělství na krmení zvířat spotřebuje sóju dovezenou ponejvíce z Latinské Ameriky, k jejíž produkci jsou potřeba plantáže o velikosti poloviny Zlínského kraje, podotkl Kotecký. Sójovým plantážím podle něj ustupují divoké brazilské savany, kde  mají domov vzácné druhy zvířat.
Na žádné jiné potravině není vidět pokřivenost systému tak jako právě na mase, uvedl sedlák Josef Sklenář z Biofarmy Sasov u Jihlavy, který hospodaří na 500 hektarech zemědělské půdy, kde se věnuje kromě rostlinné výroby také živočišné produkci, zejména chovu prasat v systému ekologického zemědělství.
Sklenář mimo jiné upozornil na to, že vzhledem k vyšším výrobním nákladům je maso z bioprodukce, při níž se nesmějí užívat chemikálie a musí se dodržovat přísnější etická pravidla chovu i porážky, dražší.

Reakcí na globalizovanou produkci potravin je podle publikace několikaletý trend části zákazníků, kteří hledají v obchodech biovýrobky a vyrážejí nakupovat přímo na statky, rostoucí obliba farmářských trhů či cílené omezování spotřeby masa některými obyvateli vyspělého světa.
Brožura upozorňuje, že maso lze produkovat i jinak, než je převládající systém velkochovů. Statky, které chovají hospodářská zvířata a dávají jim místní krmiva, přispívají k oživení venkova, stojí v ní. Živočišná výroba by měla podle ekologů více respektovat lidi i přírodu.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *