Dobré vyhlídky agrárního trhu v EU

Příznivou budoucnost obilovinám a olejninám v Evropské unii, zejména díky stoupající světové poptávce po těchto komoditách a jejich využití na výrobu biopaliv předpovídá v uplynulých dnech zveřejněná analýza. Optimisticky vypadá i pravděpodobný vývoj živočišné výroby. Poklesnout by však měla produkce hovězího masa. Vývoj situace v mléce bude záviset na zvoleném scénáři přechodu na bezkvótové období.

Pravděpodobný vývoj situace na trhu zemědělských komodit v Evropské unii pro období do roku 2014 odhaduje analýza, kterou na svých internetových stránkách zveřejnila Evropská komise. Vychází z údajů, které byly k dispozici na konci uplynulého roku. To znamená, že nepostihuje vývoj na trhu, k němuž došlo od počátku letošního roku, včetně zvýšení mléčné kvóty o dvě procenta. Nebere také v úvahu možné závěry z jednání Světové obchodní organizace (WTO).

Obiloviny

Analýza zachycuje již vývoj na trhu s obilím ve druhé polovině loňského roku, kdy se ceny této komodity vyšplhaly na rekordní úroveň. Jeho příčinou byla podle analytiků kombinace strukturálních vlivů – neustálý růst světové poptávky po potravinách, posilování trhu s biopalivy, významný pokles výnosů obilí v EU, a ještě více krátkodobých faktorů, jako jsou nepříznivé klimatické podmínky a restriktivní exportní politika hlavních dodavatelů na světový trh. Tato velmi napjatá situace na trhu může udržet vysokou úroveň cen obilovin v počáteční fázi analýzou sledovaného období, dokud se zásoby v unii neobnoví. Střednědobý výhled trhu unie s obilovinami je příznivý díky reformě společné zemědělské politiky (včetně postupného odbourávání intervenčních nákupů pro kukuřici), mírnému zvyšování výnosů a posilování trhu s bioetanolem. Světové ceny obilovin by se měly ustálit na vyšší úrovni, než na jaké byly v poslední dekádě. Tato cena by měla být ale nižší než ta, za na jakou se obiloviny vyšplhaly v tomto marketingovém roce. Dvě po sobě jdoucí nižší než průměrné sklizně – v marketingovém roce 2006/07 a 2007/08, pomohly vyčistit intervenční zásoby obilí a celkové zásoby v unii snížily na velmi nízkou úroveň.
Kromě toho lze očekávat větší fluktuaci cen obilí než v posledních letech. Pokračující vysoká a stále narůstající poptávka po kukuřici v USA může vést k trvalé změně relativních cen ve prospěch kukuřice. To může ovlivnit zejména evropské exporty ječmene a kukuřice. Postupné odbourání intervenčního nákupu může zajistit plynulost trhu s kukuřicí v Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku a na Slovensku, a tím se výrazně omezí riziko regionálních přebytků.
Využití obilí v EU by se mělo zvyšovat zejména díky nárůstu využívání biomasy a bioetanolu v rámci iniciativ, které musí členské státy přijmout, aby splnily směrnici o biopalivech a akční plán pro biomasu. Výsledkem může být relativně vyrovnaná bilance cereálních trhů unie.

Olejniny

Dobré perspektivy dává olejninám zejména vzrůstající poptávka po bionaftě. Je přitom nutné vzít v úvahu, že produkci olejnin pro nepotravinářské využití nadále bude omezovat dohoda nazvaná Blair House Agreement. Podle ní se může na půdě dané mimo produkci (set aside) v unii vypěstovat pouze jeden milion tun ekvivalentu sójové drtě. Přestože analýza počítá s mírným nárůstem produkce olejnin zhruba o devět milionů tun v následujících sedmi letech, zůstane Evropská unie i nadále čistým importérem olejnin a rostlinných olejů.

Živočišná produkce

Ze živočišných výrobků můžeme s relativně příznivým výhledem počítat u drůbeže, vepřového masa a mléka. Naproti tomu by produkce hovězího masa měla podle autorů analýzy nadále klesat. Jako důvod udávají zvyšování užitkovosti dojnic a decoupling (reformou společné zemědělské politiky unie zavedené odpojení podpor od produkce).

Mléko
Produkce mléka by podle analýzy měla v omezeném rozsahu růst v jedenácti zemích z EU-15. Přesto autoři analýzy předpokládají, že celková výroba mléka v EU-27 postupně klesne až na 147,3 mil. tun v roce 2014. To by podle nich měla způsobit zmenšující se produkce ve dvanácti nových členských státech. Měly by se však zvýšit dodávky do mlékáren, a to o 2,2 procent do roku 2014. Počet dojnic v unii bude podle odhadu klesat z 24,2 mil. v roce 2006 na asi 21,9 mil. do roku 2014. Po dočasném loňském poklesu předpokládá analýza růst výroby sýrů, a to o deset procent. Toto zvýšení způsobí zejména zvedající se poptávka v EU-12. Zvedat se bude i export, ale nárůst výroby se spotřebuje zejména na krytí oživené poptávky v zemích nováčků.
Mimořádný vývoj cen v loňském roce vedl ke zvýšení výroby másla a sušeného odstředěného mléka (SOM). Ve sledovaném období by však podle analýzy měla růst spíš produkce výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Másla by se v unii mělo do roku 2014 vyrábět o dva miliony tun méně. Spotřeba by měla klesat pomaleji, což znamená, že se export másla z unie bude snižovat. Intervenční zásoby másla, které se loni vyprázdnily, by se do konce roku 2014 neměly znovu naplnit. Produkce SOM se ve sledovaném období podle analytiků sníží o 6,4 procenta. Podobně jako v případě másla se očekává i pokles exportu tohoto výrobku.

Maso
Celková roční spotřeba masa na obyvatele se od propadu způsobeného v roce 2006 ptačí chřipkou rychle zlepšuje. Analýza předpokládá, že do roku 2014 vzroste o více než tři procenta.
Výroba hovězího masa by měla do roku 2014 poklesnout na úroveň 7,6 milionů tun. Jeho spotřeba by měla během tohoto období sice také klesat, ale daleko mírněji. Proto se bude muset podle analýzy postupně zvyšovat export, a to až na 743 tisíc tun v roce 2014.
Analýza počítá s růstem produkce i spotřeby vepřového masa. Nebudou však tak výrazné jako v poslední dekádě, protože by vepřovému mělo více konkurovat drůbeží maso a produkci omezí narůstající ceny krmiva. Exportům vepřového masa z unie budou na světovém trhu konkurovat země, které vyrábějí vepřové s nižšími náklady. Nadále by však měl expandovat obchod s vepřovým masem uvnitř unie.
Dobrý výhled má podle analýzy i drůbeží maso. Důvodem jsou konkurenceschopné ceny a skutečnost, že toto maso konzumenti preferují před ostatními druhy. Uzavřené dohody s Brazílií a Thajskem zvednou na počátku patrně výrazněji dovoz drůbežího masa z těchto zemí. S růstem importu, i když mírnějším, je třeba počítat během celého sledovaného období. Naproti tomu export z unie bude nadále klesat a EU-27 se brzy stane čistým dovozcem drůbežího masa.
Počet ovcí a koz a produkce skopového a jehněčího masa bude nadále postupně klesat. Jde o dlouhodobý trend posílený dopadem decouplingu (odpojení od produkce) prémií za bahnice v hlavních produkčních zemích. Analýza počítá se stálým dovozem skopového masa, který by se měl ke konci období poněkud zvýšit. Důvodem je předpokládaná snižující se poptávka, která by však neměla ubývat tak rychle jako nabídka masa ze zvířat chovaných v unii.
Celková spotřeba masa na obyvatele za rok by podle analýzy měla v evropské sedmadvacítce vzrůst z 84,5 kg v roce 2006 na asi 87,2 kg v roce 2014. Autoři očekávají, že nejpreferovanějším druhem zůstane i nadále vepřové maso, které se na tomto množství bude podílet zhruba polovinou. Velké oblibě se bude i nadále těšit drůbeží maso, jehož podíl na spotřebě vzroste na 28 procent, tj. o asi 1,5 procentního bodu. 

Důchod na pracovníka

Podle analýzy by se měl důchod na pracovníka v zemědělství mezi roky 2006 a 2014 v reálných cenách zvednout v průměru celé evropské sedmadvacítky o zhruba 18 procent. Přitom autoři výhledu počítají s tím, že nejméně, tj. o asi sedm procent, se zvýší tento ukazatel v evropské patnáctce, o 21 procent v desítce nováčků a téměř o 88 procent v EU-2, tedy v Bulharsku a Rumunsku. Autoři analýzy to připisují nejen dobrým cenám, ale také reformě společné zemědělské politiky a integraci na jednotný trh unie a růstem zemědělských dotací v nových zemích unie.

Jde jen o odhad

Třebaže všeobecné vyhlídky zemědělských trhů unie a příjmu pracovníků pro dalších sedm let vypadají celkem dobře, autoři analýzy upozorňují na to, že se v budoucnosti mohou objevit některé nepředvídané okolnosti. Například výsledky Katarského kola jednání Světové obchodní organizace, změny makroekonomického prostředí, zavádění obnovitelných zdrojů energie, dopady technologických změn či klimatické podmínky. Příznivé vyhlídky agrárního trhu unie by mohlo ohrozit asynchronní schvalování geneticky modifikovaných (GM) odrůd v unii a ve třetích zemích, z nichž EU dováží komponenty pro krmiva. V současné době totiž unie podle své legislativy netoleruje ani nepatrný nahodilý výskyt nepovolených GM odrůd. V důsledku toho hrozí, že třetí země, které GM odrůdy kukuřice či sóji nepovolené v unii pěstují, nebudou riskovat vrácení dodávek a svůj export tohoto zboží nasměrují do Indie nebo Číny, jejichž poptávka stoupá a které nemají na dodávané komodity tak přísné požadavky. To by mělo velký dopad pro živočišnou výrobu v EU, protože některé členské státy (například Nizozemsko či Dánsko) jsou na dovozu krmiv velmi závislé.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *