Deště zmírnily sucho v povrchové vrstvě, hlouběji v půdě trvá

Deště, které na přelomu týdne zasáhly především Moravu, výrazně zmírnily sucho v povrchové vrstvě půdy do hloubky 40 centimetrů. Hlouběji v půdě sucho trvá, uvedl bioklimatolog a jeden z tvůrců projektu InterSucho Miroslav Trnka. Extrémní a výjimečné sucho, což jsou dvě nejhorší kategorie, panuje dále na 11 procentech území ve vrstvě do jednoho metru hloubky. Stav dosud nesklizených plodin se zhoršil a s ním i prognóza výnosu.

Vzhledem k délce a intenzitě letošního sucha nelze předpokládat rychlou změnu v dopadech na zemědělství a lesnictví. Sucho kulminovalo v předminulém týdnu. Stav výjimečného a extrémního sucha panoval na 63 procentech území, jehož rozloha je téměř 79 000 kilometrů čtverečních. Deště pomohly výrazně zlepšit situaci v povrchové vrstvě půdy do 40 centimetrů. Sucho v této vrstvě je teď  prakticky jen na severu a východě Čech v pásu od Krušných hor přes Lužické hory až do Podkrkonoší.
V hlubší vrstvě do jednoho metru však ani vydatné deště nedokázaly situaci zásadně vylepšit. „Hlubší vrstva (40 centimetrů až metr) byla suchem zasažena z 92 procent, tedy podobně jako v minulém týdnu. Nasycení půdy vláhou je nyní výrazně horší proti obvyklým hodnotám vedle severu a východu Čech také na Českomoravské vrchovině a v krajích Olomouckém a v severní části Jihomoravského kraje a také v Plzeňském a Karlovarském,“ řekl Trnka. Vědci porovnávají situaci s průměrem let 1961 až 2010.
Podobné sucho jako v ČR panuje také v Dánsku, Belgii, Nizozemsku a Německu a stav vegetace je na tom podobně špatně. V Česku je kondice plodin špatná s výjimkou malých území, jako jsou Frýdecko-Místecko, javornický výběžek či lokality v jižních Čechách. Vzhledem ke končící zemědělské sezoně lze očekávat stagnaci či zhoršování.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *