Česká republika by podle odborů neměla s přijetím eura spěchat

Náklady spojené s případným přijetím eura jsou v současnosti zřetelně vyšší než vyčíslitelné přínosy. Proto by Česká republika neměla s přijetím eura spěchat. Vyplývá to z analýzy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) k přijetí eura, o které informoval na tiskové konferenci šéf odborů Josef Středula.

Všechny země střední a východní Evropy, které přijaly euro, zatím podle Středuly nedosáhly tempa svého růstu před vstupem do eurozóny. To by mělo být vážné varování i pro ČR. Vstup do eurozóny tedy není zárukou udržení nebo zrychlení tempa růstu, uvedl. Zároveň ale upozornil, že k přijetí eura se ČR zavázala vstupem do Evropské unie.
Důležité podle odborů je počkat s přijetím eura kvůli pokračující konvergenci k zemím EU, tedy přibližování životní úrovně. Středula uvedl, že při vstupu do eurozóny začne přepočet všeho a u mezd je to výrazné. Při kurzu 27 korun za euro by průměrná mzda na základě údajů ze 4. čtvrtletí 2017 byla 1172 eur, ovšem při kurzu 21,6o koruny za euro by to už bylo 1465 eur. Průměrná mzda v ČR loni v posledním čtvrtletí stoupla na 31 646 koruny měsíčně.
Odbory očekávají, že kurz koruny bude posilovat. V roce 2023 by měl být již na 20,79 Kč/eur, v současnosti je kolem 25,40 Kč/EUR. Posílení české měny minimálně zhruba o 20 procent dává šanci konvergenci mezd (nákladů práce) k Německu a Rakousku, sdělil makroekonom ČMKOS Martin Fassmann. V takovém případě by podle něj mohly české náklady práce dostihnout německé zhruba za 45 let. Zatímco v ČR jsou podle odborů hodinové náklady práce zhruba 10,2o eura, v Německu je to zhruba 33 eur.
Podle analýzy případné náklady spojené s přijetím eura budou působit rozdílně na jednotlivé sektory ekonomiky. Pro nebankovní podnikatelský sektor jsou přínosy jednoznačně pozitivní díky snížení transakčních nákladů a nákladů na zajištění kurzových rozdílů.
Naopak dopady pro bankovní sektor nebo státní rozpočet jsou negativní. Jen povinná účast v Evropském stabilizačním mechanismu by znamenala vklad 49 miliard korun a závazek dalšího vkladu za 365 miliard korun. Povinná účast v bankovní unii by pak přišla zhruba na 140 miliard korun, z toho 120 miliard by to stálo bankovní sektor.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *